Všechny krásy světa v zoubkované galerii. České poštovní známky obdivují na celé planetě
Skoro každý někdy něco sbíral. A některým to vydrželo celý život, což je i případ filatelisty Jiřího Marvana z Hradce Králové. Kromě toho, že sbírá poštovní známky, tak o nich také hodně ví.
Zajímá mne hned, jak u vás začala sběratelská vášeň. Kde se vzala životní láska k filatelii. Pamatuji si, že jako malý kluk jsem každý rok pod stromeček dostal prázdné album na známky. A pak jsme vždy s rodiči koupili nějaký ten sběratelský balíček. A když přišel nějaký dopis, tak jsme nad hrncem, nad párou, odlepovali známku. Taky jste to dělal?
U mě to bylo trošku jinak. Já jsem začal sbírat známky v dospělém věku, protože jsem byl po úraze. A říkal jsem si, měl bych se něčemu věnovat. Známky mě zaujaly přes jednoho kamaráda, protože je úžasné, co všechno se na nich nachází. Je to obrovská pokladnice vědomostí. A díky internetu si dnes ty vědomosti můžete rozšiřovat, co je na známkách všechno krásného.
Vlastně nám to ukazuje celý svět.
Ano. A jak jste říkal o těch dopisech, tak dřív, když přišla z Francie, dokonce z Austrálie, obálka, tak to byl poklad a svátek. Protože my jsme nikam nemohli. Takže to bylo něco úžasného a většinou to byly exotické známky pro nás. Tedy i já si to pamatuji z dětství. Ale začal jsem je sbírat až jako dospělý.
Je úžasné, co všechno se na poštovních známkách nachází. Je to obrovská pokladnice vědomostí.
Jiří Marvan, filatelista
Kdo vůbec přišel na systém poštovních známek? Tedy, že budou sloužit jako jakýsi doklad o zaplacení poštovní zásilky. Kdo s tím přišel a kdy?
Začali s tím takzvaní Taxisové, to bylo na severu Itálie. To byla zájezdní pošta, dá se říct, s koňmi. Ovšem ti ještě známky neměli. Až ve Velké Británii začali používat první tištěné známky, které byly střihané. Tím se to rozšířilo do celého světa, protože státy přišli na to, že to je výnosný obchod.
A první poštovní známka, to byla Penny Black?
Ne, to byla jiná. Penny Black je vzácná tím, že byla použita na navštívenku na nějaký ples na Modrém Mauriciu. A tím vznikla ta vzácnost, že jich je málo.
To už mluvíte o Modrém Mauriciovi, což je samozřejmě pojem nejen mezi sběrateli. Modrý Mauricius, to je unikátní záležitost, co se týče známek, i pro nás laiky. Každý ví, že to je prostě hodnotná známka. Co je na ní tak vzácného?
Je na ní Alžběta, královna anglická. Ale je spíše známá, dovolím si říct, mezi laiky. Protože není nejdražší známkou na světě. Jsou i dražší známky, třeba švédská známka je ještě dražší než Modrý Mauricius.
Já jsem teď někde četl, že nejcennější věc je obálka, kde je jak Modrý Mauricius, tak i ten červený, nalepen. Protože potom je snad i oranžový, ale unikátní je tato dvojice. A tento kousek vlastní snad dokonce nějaký český investor, který za to dal možná, ale to se jen dohadujeme, protože to nevíme přesně, nějakých 100 milionů korun, za tuto obálku.
Ano, máte pravdu, je to český investor, aspoň se to píše i v odborné literatuře, jako je Filatelie, nebo Merkur-Revue. A je to investor, říkáte to správně. Protože sběrateli stačí k radosti, když doplní svoji sbírku o to, co mu třeba tři, čtyři, pět či deset let chybí. A nemusí to být ani známka za 1000 nebo 100 korun. Někdy může být třeba i za dvacetikorunu. A když se vrátíme se k té Alžbětě, tak dnes vychází Alžběta II. na výplatních známkách Velké Británie a to je obrovské množství. A mezi těmi Alžbětami vám chybí jedna jediná a s krásným razítkem. To znamená, že je čitelné razítko a známku nepřekrývá. Takže když doplníte svou sbírku o známku, která je vám vzácná, tak máte doma Modrýho Mauricia natošup.
To je paráda, když jste mi vysvětlil, jak to vnímají sběratelé. Úžasné. Vy jste také připravil v Hradci Králové výstavu k 25. výročí první české poštovní známky. Jaká byla ale první československá známka? To asi souvisí se vznikem samostatného československého státu v roce 1918, viďte?
Ano. První známka je střihaná, pohled na Hradčany, jakoby od Karlova mostu. Jejím autorem je slavný Alfons Mucha. Ta známka je zajímavá tím, že vychází za katedrálou svatého Víta slunce, což je z pohledu přírody nelogické. Tam nemůže vycházet, když se díváme od Karlova mostu. Ale ta známka je krásná, je to silueta Hradčan se svatovítskou katedrálou a vycházející slunce za ní. V oblouku jsou okolo lipové listy. Tato první známka byla střihaná, další byly už zoubkované. První známka od Alfonse Muchy vyšla 18. prosince 1918.
Určitě je krásná, když zmiňujete Alfonse Muchu. Ten byl totiž autorem i našich prvních bankovek. Což je taková zajímavá shoda mezi poštovními známkami a numismatikou, řekl bych. Je to tak?
Určitá shoda je. Existuje mnoho sběratelů numismatiků a filatelistů zároveň. Kteří sbírají oba sběratelské obory. To znamená, že pan Alfons Mucha byl vynikající malíř a grafik. Byl autorem prvních československých bankovek i známek. A pak už byli další slavní autoři známek za první republiky, například Max Švabinský. To znamená, že vycházely známky, bylo jich 29 celkem od jednoho haléře nominální hodnoty až do 1000 haléřů v různých barevných variacích. A vycházely postupně, trvalo zhruba rok a půl, než byly vydané všechny známky, takzvané Hradčany.
Jistě se na těch známkách objevuje také portrét prvního prezidenta Tomáše Masaryka. Ale mě zajímá, které období vystavujete v Hradci Králové, pane Marvane, v kině Bio Central? Výstava potrvá celý prosinec až do konce roku.
Já si dovolím říct, že k výročí 100 let Československa už bylo řečeno poměrně dost. Je to dobře, je to chvályhodné. Ale 1. ledna 1993 přeci vznikla Česká republika. Tak jsem si dovolil uspořádat výstavku k 25. výročí výročí vzniku České republiky.
90. výročí narození Josefa Vágnera slaví ve Dvoře Králové známkami Velké africké expedice
Zvířata královédvorského safari propagují nové poštovní známky. Je jich rovných padesát a každá z nich zobrazuje jedno zvíře ulovené zakladatelem safari Josefem Vágnerem v Africe. Odchytil a do Evropy dovezl dva tisíce exemplářů!
Dívám se tady na krásné známky, samozřejmě portréty prezidentů - Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman. A tady vidím že máte takové kolečko, to je čtvrtý prezident?
To necháme potom na návštěvnících výstavy… Aby si dopsali, kdo tam je. Ale jinak je to oficiálně vydaná česká známka. Je na ní Jára Cimrman. Tak si každý může doplnit, co asi bude dál. Jak bude další náš prezident vypadat.
Ještě je zajímavá jedna věc. Výstava bude v kině Bio Centrál až do konce měsíce. A každou sobotu se tam bude něco dít.
Do poloviny prosince uvádí Bio Central v sobotu odpoledne film pro děti. A konají se také výtvarné dílny. Tam si budou moct děti vytvořit obálku, napsat a poslat dopis Ježíškovi.
To je krásné, určitě se to bude dětem líbit. Ale každou sobotu budete v kině připraven i vy a vaši kolegové s odbornými radami filatelistům.
Každou sobotu odpoledne tam budu sedět a očekávat případné zájemce. Zodpovím jim otázky týkající se filatelie, respektive českých známek.
Tak se přijďte podívat. A já moc děkuji za pozvání na tuhle výstavu. Ale také za zajímavé povídání nejen o Modrém Mauriciovi, ale také o krásných československých a českých známkách. Jiří Marvan, nadšený filatelista z Hradci Králové, byl naším hostem.
Děkuji za pozvání a přeji hezký den vám i rozhlasovým posluchačům. Na shledanou.
Související
-
ZOO Dvůr Králové dostala k 70. narozeninám dárek. Unikátní...
ZOO Dvůr Králové vydává v součinnosti s Českou poštou unikátní emisi vlastních známek, která připomíná 70. výročí vzniku zoologické zahrady. Známky detailně zachycu...
-
Doma má 8 000 historických pohlednic Hradce Králové. Při jejich prohlížení vám buší srdce
Každý z nás se občas rád zatoulá do minulosti. Tuto možnost nám dávají knihy královéhradeckého sběratele historických pohlednic a fotografa Jaroslava Hrůzy.
-
V zámeckém parku ve Smiřicích najdete živou dendrologickou sbírku unikátních stromů
Parky mají své kouzlo v každém ročním období, ovšem jen na podzim v nich můžete brouzdat spadaným listím a užívat si ticha, v němž se vše ukládá k zimnímu spánku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
