Vozítko Perseverance ujelo na povrchu Marsu už takřka maratonskou vzdálenost, tedy 42,195 km

Vozítko Perseverance ujelo na povrchu Marsu už takřka maratonskou vzdálenost. Robotické vozítko Perseverance americké NASA, které na povrchu Marsu pátrá po stopách možného života, urazilo takřka maratonskou vzdálenost 42,195 km. Roveru o velikosti osobního auta podle manažera mise Roberta Hoga zbývá necelých 300 metrů do maratonské trasy a tu dokončí pravděpodobně v červnu. Vozítko je stále v dobrém stavu a zdroj jeho energie vydrží ještě nejméně desetiletí.

Čtěte také

Vlněné prádlo ze Sokolova obletělo Měsíc! Trika i spodní kalhoty si oblékla posádka mise Artemis 2

Trvání mise bude záviset na rozhodnutích NASA. Šestikolový rover Perseverance je vybaven robotickou paží a několika přístroji, mimo jiné spektrometrem, ultrafialovým laserem, radarem nebo kamerovými systémy, jimiž lze na dálku analyzovat povrch planety. Součástí vozítka je malá robotická helikoptéra, které se v dubnu 2021 podařilo vzlétnout a přistát na povrchu Marsu. Šlo o první kontrolovaný let motorizovaného stroje na povrchu cizího vesmírného tělesa. Poté následovaly další lety.

Výzkumníci vylepšili metodu, jak sledovat mikroplasty v zemědělské produkci. Čeští vědci našli způsob jak rychleji a přesněji sledovat mikroplasty v zemědělské produkci, tedy v půdě, rostlinách, krmivech i hospodářských zvířatech. Metoda dokáže zacílit pevné částice do jednoho místa a tím ve vzorku odhalit mikročástice. Nová analytická platforma je výsledkem spolupráce týmu z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd. Výzkumníci se zaměřili hlavně na mikroplasty typu PET, tedy materiál používaný například při výrobě plastových láhví. Potřebovali připravit přesně definované částice různých velikostí, což se ukázalo jako technologicky i finančně náročné. Výzkumný tým testoval přítomnost a vliv mikroplastů v různých typech vzorků od půdy přes rostliny až po tkáně drůbeže. U rostlin se ukázalo, že běžné mikroplasty o velikosti několika mikrometrů se do rostlinných pletiv dostávají obtížně. Pro kořenový systém rostlin jsou pravděpodobně příliš velké.

Čtěte také

Žirafy okapi jsou považovány za živoucí fosílii. Safari Park Dvůr Králové získal samičku z Itálie

Pardubičtí vědci vyvinuli senzory pro delší životnost lithiových baterií. Výzkumníci z Univerzity Pardubice vyvinuli senzory, které mohou v budoucnu prodloužit životnost lithium-iontových baterií. Díky velmi přesnému sledování teploty a dalších parametrů přímo uvnitř akumulátorů by měli rozpoznat vznikající problémy a včas na ně reagovat. Lithiové baterie se běžně používají v mobilních telefonech, noteboocích nebo elektromobilech. Potýkají se hlavně s přehříváním, postupným snižováním kapacity a vnitřními změnami, které vedou k nižšímu výkonu, poruchám nebo jejich poškození. Na výzkumu se podílí tým z Fakulty chemickotechnologické v evropském projektu Rizon Europe Salamander, který podporuje odborníky na vývoj baterií z více zemí. Pardubičtí vědci se zaměřují na senzory, které sledují teplotu a stav uvnitř akumulátoru, což dosud běžné technologie neumožňují.

Do Brna dorazila vesmírná raketa SpaceBuzz pro virtuální realitu na oběžné dráze Země. V Brně začala cesta vesmírné rakety SpaceBuzz. Mobilní raketa umožní především dětem se vydat ve virtuální realitě na oběžnou dráhu Země a zažít vesmír očima astronautů. Roadshow je součástí projektů Česká cesta do vesmíru a raketa zamíří hned do několika krajů po celé republice. Osmnáctimetrová raketa má dva vchody. Když se podíváte na Zemi z vesmíru, vnímáte ji úplně jinak. A právě to vám tahle virtuální cesta umožní zažít. Na chvíli se vydáte na oběžnou dráhu Země.

Čtěte také

V místě budoucí kašny na historickém Velkém náměstí v Hradci Králové začal archeologický průzkum

Z oběžné dráhy je možné dobře rozpoznat i Českou republiku. Můžeme ji najít v samotném srdci Evropy. Její tvar je poměrně snadno rozpoznatelný, hlavně díky přirozeným hranicím, které tvoří hory. Celý výlet trvá asi 15 minut. Uvnitř jsou brýle pro virtuální realitu i speciální pohybová sedadla, takže lidé při virtuálním letu nejen vidí vesmír kolem sebe, ale pohyb rakety také fyzicky cítí. Člověk je prostě vtažen do děje. Virtuální realita se používá také při výcviku astronautů pro pohyb uvnitř Mezinárodní vesmírné stanice nebo i při nácviku k výstupu do volného kosmického prostoru. Raketa SpaceBuzz projede do 13. června další města napříč republikou.

Neandrtálci vrtali zuby kamennými nástroji už před 59 000 lety. Neandrtálci používali kamenné nástroje k ošetření zubního kazu už před zhruba 59 000 lety. Naznačuje to stolička nalezená v jeskyni Chagirskaja na jihu Sibiře, v níž vědci objevili hluboký otvor vytvořený ostrým kamenným nástrojem ještě za života svého nositele. Podle archeologů jde o nejstarší známý důkaz zubního zákroku a první případ vrtání zubu u jiného druhu než Homo sapiens. Archeoložka Xenia Kolobovová z pobočky Ruské Akademie věd uvedla, že nález zásadně posiluje pohled na neandrtálce jako na vyspělou lidskou populaci s komplexními schopnostmi.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!