Vodopády Satiny v Beskydech představují kus divoké přírody s křišťálově čistou vodou

11. listopad 2014
Česko – země neznámá

Vodopády se nacházejí v horní části potoka Satina, který pramení na severním úbočí Lysé hory. Než se proud potoka vlije o kus dál do řeky Ostravice, proteče skalní soutěskou s množstvím větších i menších vodopádů, kaskád a peřejí.

„Když voda protéká tím územím, narazí na skalnatý povrch, pískovce, které jsou nepoddajné, nedají se rozdrolit, a voda je zkrátka přeskakuje. Vodopády nejsou nijak obří jako například v Jižní Americe. Tady ty naše vodopády jsou v metrových výškách,“ vysvětluje geolog František Šulgan, pracovník správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Vodopády Satiny jsou přírodní památkou osm let, a to spolu se samotným potokem Satina a Malenovickým kotlem. Pokud půjdete z Malenovic na Lysou horu po zelené turistické značce, můžete cestou na vodopády narazit.

K nejprudší kaskádě vodopádů se dá sestoupit od informační tabule zvané U Korýtka. „Není to moc náročné, když člověk nemá závratě. Ale musí dávat pozor, hlavně když je mokro, aby neuklouzl. Někteří tady ale slaňují až dolů přímo k potoku i v zimě a mrazu pro pěknou fotku,“ dodává František Šulgan.

Vodopády Satiny

Působivá vodní scenérie a také okolní vegetace jsou lákadlem jak pro turisty, tak fotografy, kteří tady často loví záběry. Zajímavá je i zdejší květena. Roste tu například růže převislá, zimolez černý a rybíz alpský, ze stromů pak hlavně jedle, buk, javory a jasany.

Beskydský potok Satina vyniká nejen vodopády, ale také svou průzračně čistou vodou. Za bioindikátor čistoty je považován létající hmyz, který klade vajíčka právě do vody, zvaný chrostík, který tady v hojném množství a asi třiceti různých druzích žije.

Beskydský potok Satina vyniká nejen vodopády, ale také svou průzračně čistou vodou. Za bioindikátor čistoty je považován létající hmyz zvaný chrostík, který klade vajíčka právě do vody. A vyskytuje se zde přibližně ve třiceti různých druzích.

autor: čan
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.