Vlněné prádlo ze Sokolova obletělo Měsíc! Trika i spodní kalhoty si oblékla posádka mise Artemis 2

Česko má zájem podílet se na chilském satelitním programu. Asi 20 českých firem má co nabídnout. Prezident Petr Pavel to řekl novinářům při návštěvě Národního vesmírného centra v Santiagu de Chile. Chilská strana je podle českého prezidenta mimořádně vstřícná, pokud jde o nabídku využití možností centra, unikátní je podle něj duální využití. Centrum spravují chilské vzdušné síly a pro vojenské účely je využito asi 20 procent kapacity. Dalších 80 procent jde na civilní využití. Chile je podle Pavla satelitní velmocí stejně jako velmocí v pozorování a výzkumu vesmíru. Česká republika má podle prezidenta řadu vlastních projektů, kdy i studenti vyrábějí satelity podle mezinárodních norem a posílají je prostřednictvím Evropské vesmírné agentury do vesmíru.

Čtěte také

Západ Země. NASA zveřejnila po 57 letech nové snímky Měsíce pořízené při obletu misí Artemis 2

Astronauti NASA oblékli při obletu Měsíce jemné vlněné prádlo ze Sokolova. Čtveřice astronautů americké NASA obletěla začátkem dubna Měsíc ve vlněném prádle vyrobeném rodinnou společností Lasting v Sokolově. NASA si prádlo pro svůj vesmírný program vybrala v roce 2020. Posádka mise Artemis 2 na sobě měla podle fotografií z letu trika z vlákna o průměru 16 µm. Tato vlna má podstatně lepší izolační schopnost a prodyšnost než běžná vlna A při nošení nekouše Vesmírná společnost Oblečení před misí Artemis 2 testovala přes 5 let americká vesmírná firma poprvé oslovila vedení sokolovské společnosti v roce 2020. Astronauti měli zájem o trika i spodní kalhoty v celé škále velikostí vyrobené ze stoprocentní nejjemnější vlny.

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků. Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel. Záliv na severním okraji průlivu po staletí pohlcoval plavidla nejrůznějších národů. Archeologové ve spolupráci s výzkumníky objevili 134 potopených lodí, z nichž 34 se jim podařilo zmapovat. Nejstarším nálezem je punská loď pocházející z pátého století před naším letopočtem, kdy ve Středomoří působili Punové, tedy obyvatelé starověkého Kartága. Vědci identifikovali také 23 římských lodí, 2 pozdně římská plavidla, 4 středověké lodě a 24 plavidel z raného novověku. Podle archeologů tyto pozůstatky dokládají dějiny válek, obchodu, objevování i osídlování podél jedné z nejdůležitějších námořních cest světa.

Čtěte také

Pochlebující umělá inteligence představuje riziko pro naši schopnost činit zodpovědná rozhodnutí

Česko spustilo první páteřní kvantovou síť pro ochranu důležitých systémů. Kvantová komunikace už není jen teorie. Česko spustilo první páteřní kvantovou síť. Ta umožní bezpečný přenos šifrovacích klíčů a má chránit klíčové systémy od průmyslu přes energetiku, státní správu nebo datová centra. Jde o jeden z kroků, jak se připravit na budoucí digitální hrozby, především na nástup kvantových počítačů. Spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou umožňuje distribuci kryptografického klíče, který je zabezpečen pomocí kvantových technologiích zařízení. Díky principům kvantové fyziky se klíč neposílá běžnou cestou, ale vzniká zároveň na obou stranách, takže ho nelze po cestě zachytit ani zkopírovat. Cílem je postupně vybudovat celoevropskou síť, ve které hraje Česko jako střed kontinentu roli důležitého propojujícího uzlu. Silnější a společná infrastruktura by totiž mohla lépe chránit kritické systémy od energetiky přes dopravu až po banky.

Odborníci na ČVUT testují stěny odolné proti požáru. I z hořlavých věcí se dá postavit stěna odolná proti požáru. Co všechno vydrží, to odborníci prokazují v laboratořích doslova zkouškou ohněm. Při požárním experimentu na ČVUT stoupá teplota přes 800 stupňů. Požární odolnost neznamená, že by stěna byla úplně nehořlavá. Klíčové je, jak dlouho vydrží a proti čemu má chránit únosnost. To se zkouší na zatěžovacích rámech, jestli oheň neoslabí konstrukci. Odborníci někdy testují přivezené materiály na zakázku, jindy zase vědecky zkoumají šíření požárů v různých situacích.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!