Vladimír Burjánek: Přání
Dnes máme třetí adventní neděli. V minulých dnech jsem cestoval několikrát autobusem na delších tratích. Člověk se dívá okénkem ven, občas zahlédne svítící vánoční stromky a přemýšlí o všem možném. Někdy ho zaskočí i konkrétní situace.
Autobus byl plný sedících studentů, dojíždějících do průmyslovky ve velkém městě. Všichni prohánějí své mobily a pustit starého člověka sednout, je pro většinu z nich pasé. Zažil jsem na vlastní oči nejednou. Vzpomínám si, jak nás k téhle slušnosti vedli rodiče, jak jsme to slyšeli často i ve škole a jak se o to starali i řidiči autobusů, což je dnes také spíš výjimka.
Při jedné z cest stál v uličce pán, určitě z kategorie 65 +, jak se musíme dnes hlásit, navíc po operaci oka. Z mladých nikdo nevstal, až ho pustila o málo mladší žena, které jsem tedy ze slušnosti uvolnil místo já.
Tak jsem si mnohokrát při těch jízdách říkal, kde je chyba? Jednou jsem měl už cukání, že mladým něco řeknu o bezohlednosti a slušnosti, když jsem opět nastupoval do nabitého autobusu bez šance na sedadlo. A najednou jsem si to rychle rozmyslel.
Nikde místo, v uličce stojící lidé, ale jedna starší madam měla vedle sebe jako pasažéra své dvě tašky a kabelku, jízdenku neměly. Těžko se potom těm mladým něco vytýká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
