Vladimír Burjánek: Mimořádné cvičení

20. srpen 2017
Vojenské cvičení Hradba 2016

Ačkoliv z vojenské evidence jsem byl vyřazen před mnoha roky a nepatřím ani k dobrovolným zálohám, dostal jsem pozvánku na mimořádné vojenské cvičení. Právě letos tomu je padesát let, co jsme na-rukovali do kasáren spojařů v Litoměřicích, splnit svoji čestnou povinnost v zeleném rouchu.

Společně s dvěma kantory a jedním sklářem jsme obývali absolventský pokoj a náš velitel roty, který nesnášel nějaké vzdělance z vysoké školy, nás proháněl pomalu víc, než záklaďáky. Přežili jsme a jeden absolvent měl myšlenku, že bychom se mohli letos po padesáti letech sejít a vzpomenout si na ta léta. Což se i stalo.

Chyběl jen slovenský učitel Belagyi, který v poledním klidu spal s obličejem přikrytý svojí oblíbenou maďarskou tiskovinou Ujsó. Pozvání na sraz po půl století přijali i dva naši důstojníci, technik roty a velitel naší čety. Všichni jsme našli cestu, poznali jsme se a prožili jsme družně krásný den v kopcích na rozhraní Krkonoš a Jizerek. Zelené vzpomínky na společně strávený rok vojny, včetně dramatických událostí roku 1968 a ruských tanků kolem kasáren, se jen rojily, historické černobílé fotografie si každý rád prohlédl, smíchu bylo nadbytek a zábava úžasná.

Ačkoliv jsme zelená léta vůbec nemilovali a nebylo vždycky zrovna hej, shodli jsme se všichni na jednom. Že dnešní kluci by vojnu potřebovali jako sůl.

Vojenské cvičení ve výcvikovém prostoru Hradiště