Víte, co je vrhlík nebo kobzole a kde se vzala místní nářečí?

Zdeněk Novák si do studia pozval jazykovou poradkyni Dagmar Magincovou. Na 21. února totiž připadá mezinárodní den mateřského jazyka. A tak si povídali o češtině a jejích nářečích.

Jak vznikala nářečí?

Slyšeli jste někdy výraz místní nářečí? Naši předkové si často spisovnou češtinu upravovali. A protože tolik necestovali a většinou strávili celý život v jedné vesnici, mluvilo se tak jen v nejbližším okolí. O kus dál si lidé náš rodný jazyk upravili zase trochu jinak. A tak vznikaly celé oblasti, kde se mluvilo speciální variantou češtiny, tedy nářečím.

O obyvatelích Ostravska se třeba říká, že mají „kratke zobaky“. Skoro všechny samohlásky totiž vyslovují krátce i tam, kde bychom je ve spisovné češtině řekli dlouze. Západočeši zase „zpívají“, protože některá slova prodlužují.

Co je to hantec?

Nářečí se ale od spisovné češtiny neliší jen tím, jak zní. Často používá lehce pozměněná, nebo úplně jiná slova. Pověstný je tím například takzvaný brněnský hantec.

Ten je zvláštní tím, že na rozdíl od ostatních nářečí nevznikl na vesnici, ale ve městě. Víte, jak se v Brně říká tramvaji? Šalina. Vtipné, co?

Zajímá vás víc? Má své nářečí taky Praha? A co je to kobzole? Pusťte si rozhovor.

Klub Rádia Junior vysíláme každý den v 19:00.

Nalaďte si vysílání Rádia Junior online na audioportálu mujRozhlas.