Viktorka už 150 let odpočívá pod symbolickým náhrobkem v Červeném Kostelci

15. červenec 2018 09:55

Letos si v Červeném Kostelci připomenou 150 let od úmrtí slavné Viktorky z románu Boženy Němcové Babička. Zajímavou shodou okolností se ostatky Viktorky Židové kdysi ocitly na hřbitově, který dříve sousedil se zahradou Domku Boženy Němcové v Červeném Kostelci. Proto tam má na zahradě Viktorka svůj symbolický náhrobek.

Vstupujeme do kupeckého domu čp. 127 Augustina Hůlky v Červeném Kostelci, kde mladičká Barunka Panklová, čerstvě provdaná Němcová, prožila své líbánky. Na bezstarostné období prvního manželského poznávání známá spisovatelka později vzpomíná jako na šťastné období, i když se jí zároveň stýskalo po sourozencích a kamarádkách z Ratibořic.

Od jejího pobytu v tehdejším Kostelci letos uplynulo 180 let. Malý návrat do minulosti zažijeme prostřednictvím reportáže Vlaďky Wildové, kterou Domkem Boženy Němcové provázel Otto Hepnar, člen Vlastivědného spolku z Červeného Kostelce.

Dům kupce Augustina Hůlky v Červeném Kostelci je spojený s prvním obdobím manželského života Boženy Němcové a Josefa Němce. Barunce bylo tehdy pouhých 17 let, Josefovi 32 let. Na pobyt spisovatelky kostelečtí nezapomněli. Osmiměsíční pobyt novomanželů v kupeckém domě čp. 127 připomíná expozice v podkroví. Dobový inventář poskytlo Muzeum Boženy Němcové z České Skalice, původních kachlových kamen se ale zcela jistě mladá nevěsta dotýkala.

„Barbora Novotná, Panklová se dostala do Čech spolu se svými rodiči v roce 1820. Tehdy panský kočí Johann Pankl a pradlena Terezie Novotná, oba službou u náchodské vrchnosti, dorazili se dvorem do Ratibořic. V létě téhož roku se konala v maloskalickém kostele svatba. Šťastné dětství v Ratibořicích, zidealizované v povídkách Babička a Pan učitel, rychle uteklo a kostel v Malé Skalici se po sedmnácti letech stal svědkem další svatby. Mladičká Barbora se tam vdávala za o mnoho let staršího respicienta finanční stráže v Červeném Kostelci, vlastence Josefa Němce," vypráví Otto Hepnar, průvodce kupeckým domem v Červeném Kostelci.

Dva dny po svatbě se na historicky prvním Jiřinkovém plese v novém tanečním sále Steidlerova hostince U Bílého lva rozloučila nevěsta se svobodou. Novomanželský pár si v září roku 1837 najal v Červeném Kostelci podkrovní dvoupokojový byt v kupeckém domě Augustina Hůlka. Život na malém městě po téměř dvou desítkách let popsala Božena Němcová v povídce Chudí lidé.

„Naproti faře byl domek, který se ode všech ostatních lišil čistou úpravou. Celé průčelí bylo bílé jako sníh. U oken byly letní zelené okenice, hlavní dveře a vedle nich jedny od polovice se skleněnými okny byly hnědé. Za sklem těch dveří bylo vidět rozličné věci: kalouny, vřetena, trubku malovanou, dýmky, fíky, míče, strakaté harasky, slovem věci, které svědčiti měly, že tam bydlí kupec. Pak se vyznamenával ještě zídkou, která celou šířkou domku zděna byla a bílými dlaždicemi pokladena. Vybíhala skoro půl sáhu do silnice a ze stran vedly na ní dva stupně. Do tohoto domku, když jsem se po městě ohlédla, vešla jsem." Božena Němcová: Chudí lidé.

Často stávala u okna a zdravila spřízněné duše

Učitel Augustin Purm, který Barunku učil v České Skalici, byl přemístěn do Kostelce a chodil na faru u kostela Sv. Jakuba Většího, kde s panem farářem muzicírovali. Mladá novomanželka je oknem zdravila a pak poslouchala, až se z fary ozvou housle, na které pan učitel hrál. Z okna do dvora kupeckého domu se pak dívala vlevo na bývalý hřbitov. Když večer viděla svíčky na hrobech, jak píše, přemýšlela nad tím, jaký kousek je od života ke smrti, vlastně jen pár kroků...

Hřbitov má souvislost s „bláznivou" Viktorkou: byla tam pohřbena. Náhrobek ze zrušeného hřbitova na zahradě u Domku Boženy Němcové návštěvníkům připomíná Viktorčin životní příběh, který se ale od portrétu vykresleného Boženou Němcovou v knížce Babička poněkud odlišuje.

Jak to bylo doopravdy, to se dozvíte při své návštěvě od průvodců. Zahrada za kupeckým domem je od letošního roku přizpůsobena vyprávění Boženy Němcové z povídky „Chudí lidé". Spisovatelka tam vzpomíná, jaké byliny tam rostly, jakou zeleninu pěstoval pan domácí, když tam bydlela.

Novomanželé prožili v kupeckém domku v Červeném Kostelci osm měsíců od podzimu 1837 do dubna 1838. Pak služební povinnosti Josefa Němce odvedly mladou rodinu, která očekávala narození prvního syna (Hynka), do nedalekého Josefova.

V přízemí kupeckého domu si prohlédnete světnici Hůlkových-Hlouškových a kuchyňku s kachlovými kamny. Obě místnosti jsou zařízené dobovým nábytkem, obrázky, předměty a vybavením pro domácí předení lnu. Ve světničce Boženy Němcové v podkroví uvidíte původní a dobový nábytek. Interiér tam doplňuje obrazová minigalerie známého červenokosteleckého malíře Gustava Vacka, který namaloval patrně nejznámější portrét sedmnáctileté Barunky.

„Tehdy ještě student, později akademický malíř si půvabné děvče vymaloval pravděpodobně pro sebe. Obrázek měl uschovaný doma ve svém ateliéru a teprve když v roce 1894 zemřel, bylo dílko objevené v pozůstalosti," říká O. Hepnar.

Počátkem května se v domku koná slavnostní zahájení s kulturním programem, v letní sezoně můžete na zahradě domku prožít příjemné letní podvečery. Kromě hlavní turistické sezóny od května do září se do Domku Boženy Němcové můžete podívat po telefonické dohodě i v jiném termínu.

Viktorčin hrob
Po zrušení starého hřbitova u kostela byl roku 1821 vysvěcen hřbitov v bývalé zahradě kupce Františka Vacka. Na něm se pohřbívalo do roku 1868. Dnes je v těchto místech, v zahradě v Dvořáčkově ulici vedoucí od kostela k novému hřbitovu, jen symbolický hrob bláznivé Viktorky, postavy z Babičky Boženy Němcové.

Na kovaném kříži je deska s nápisem: Zde odpočívá Viktorka, narozená r. 1792, dcera Antonína Žida z Červené Hory. Zemřela 17. října 1868.

Viktorka Židová byla nalezena polomrtvá v malé jeskyňce v dubině pod Žernovem a převezena do rodné Červené Hory. Po smrti byla na obecní útraty 19. října 1868 pohřbena do společného hrobu chudých na tehdejším kosteleckém hřbitově, neboť Červená Hora patřila ke zdejší farnosti. Podle úmrtního listu z 18. října zemřela sešlostí věkem ve stáří 76 let.

autoři: Milan Baják , VaW
Spustit audio

Související