Víc obezity = víc diabetiků. V Česku žije přes 1 000 000 pacientů s cukrovkou a číslo dál stoupá

Diabetoložka Doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D. hovoří v naší radioporadně na téma: výživa a léčba diabetes.

Čtěte také

Dětí s cukrovkou stále přibývá. Péče o diabetické potomky je náročná a kompromisy nejsou povoleny

Cukrovka zatěžuje celý organismus, může vést k dalším zásadním zdravotním problémům. Následkem covidové doby přibylo v populaci obézních lidí. Dá se říct, že víc obézních znamená víc diabetiků?

„Ano, opravdu je tam rovnítko. Ale kromě obezity je zapotřebí, aby se cukrovka projevila, i určitý genetický faktor. Tedy ne u všech obézních lidí se cukrovka projeví, ale je to vysoce rizikový faktor. Asi je všeobecně známo, že jsou dva druhy cukrovky, ale zajímavé je, že dnes převládá diabetes druhého typu, který se před 100 lety téměř nevyskytoval."

„Prakticky u 95 procent nemocných se jedná o diabetes druhého typu a zejména ten je tedy zodpovědný za raketový nárůst v populaci. Ale musím říci, že stoupá i výskat diabetu typu jedna, což je autoimunitní onemocnění, které také postihuje obyvatele napříč věkem, ale především děti a mladistvé."

Proč je tolik cukrovkářů?

Je to kvůli neukázněnosti, protože stres hodně lidí zajídá?

Čtěte také

Život s diabetem a cukr pod kontrolou. Strašák jménem cukrovka aneb tichý a pomalý zabiják

„Ano, je to typická civilizační choroba. A kromě toho za hlídání, tedy přejídání se, je tam ještě jeden velmi důležitý faktor, bohužel stále ne dost zdůrazňovaný a to je fyzická aktivita. Prostě se nehýbeme."

Když už tedy dospějeme k diabetu, jsme také náchylnější ke stresu?

„Na naši náladu to má určitě vliv, stres je také jeden z faktorů, který přispívá k manifestaci cukrovky obecně. Nicméně nemyslím si, že ten, kdo má cukrovku, tak je na tom nějak výrazně hůř, co se týče vnímání či ohroženi stresem než ten, který cukrovku nemá."

Nejčastějším mýtem možná je, že cukrovka vzniká z toho, že lidé jedí příliš sladkostí?

Čtěte také

Hypoglykemie je nepříjemná i pro zdravého člověka, diabetika ovšem může ohrozit na životě

„To je mýtus, ano. Ale to se týká celá skladba stravy a dokonce v současné době víme, že hlavním problémem je metabolismus tuků. Také proto se často mluví o tutovce. Problémem je příjem nadbytečných, takzvaných hluchých energií, která máme, aniž bychom je fyzicky spotřebovali."

Cukrovka je dědičnou chorobou, hraje tam tedy nejpodstatnější roli genetika?

„U diabetiků typu jedna nikoliv, tam jsou pravděpodobně tím nejdůležitějším spouštěčem zevní faktory. Mimochodem v době covidu bylo zkoumáno, zda zrovna koronavirová infekce má vliv na zvýšený výskyt diabetu prvního typu. A ukázalo se, že nepatrný, že skutečně to jsou obecně virové infekce, které jsou tím hlavním faktorem."

„Ale u diabetiků druhého typu si tu zátěž opravdu neseme napříč rodinami, bohužel."

Pozná člověk sám, že má cukrovku?

Jsou tam nějaké varovné signály?

„Ano i ne. Protože cukrovka druhého typu se u řady pacientů, skoro bych řekla u většiny pacientů, vyvíjí pomalu, plíživě a zákeřně. Někdy je to jen hubnutí při normální chuti k jídlu, ani se nemusí přidat únava nebo slabost. Nemusíme ani vnímat pocit zvýšené nutnosti pití ani zvýšeného močení. Cukrovka se může projevit až při vyšetření krevního cukru u praktického lékaře."

Pokud se cukrovka delší dobu neléčí, může to vést k vážným komplikacím?

„To nepochybně. Mluvíme jednak o mikrovaskulárních, které postihují úplně nejmenší tepénky, vlásečnice v celém organismu a všech orgánů, a potom o makrovaskulárních, což jsou srdeční komplikace. Ale dnes už víme, že to jsou také komplikace, které způsobují selhání funkce ledvin. Čili cukrovka je nemoc, která člověka ohrožuje úplně na všem."

Helena Šmahelová a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou cukrovkovou radioporadnu s doc. MUDr. Alenou Šmahelovou, Ph.D. si můžete poslechnout v našem audioarchivu.