Vězni by rádi do práce, nemají ale kam

Český zákon nařizuje, že lidé ve vězení musejí pracovat. Ti, kteří si odpykávají tresty za nejvážnější zločiny, opustit brány žaláře nesmějí. Naopak lidé ve výkonu trestu ve věznici s dohledem nebo s dozorem mohou za prací docházet i mimo areál. A je velký problém odpovídající práci pro ně najít. Dokonce se objevují názory, že lidé z vězení berou práci uchazečům z úřadů práce. Je tomu tak?

Po vyřízení vstupních formalit na nás čeká ředitel olomoucké věznice Jiří Ruprecht. "V olomoucké vazební věznici je zaměstnanost vězněných osob již dlouhodobě na velice dobré úrovni. Ale i nás postihla světová ekonomická krize. Ani ne tak nás, jako spíš subjekty, u kterých zaměstnáváme, takže teď pociťujeme mírný pokles zájmu ze strany podnikatelských subjektů o vězněné osoby. Nicméně se to snažíme řešit a zaměstnanost je dlouhodobě mezi 95 až 100 procenty," uvedl ředitel.

Mimo věznici na takzvaných nestřežených pracovištích si odsouzení v pomocných profesích vydělají čtyři a půl tisíce korun. V odborných profesích přímo ve věznici si mohou vydělat šest a výjimečně až devět tisíc korun. "Ze základního hrubého platu se stejně jako v civilním sektoru odvádí sociální a zdravotní pojištění. Dále se již z čisté mzdy odvádějí náklady za výkon trestu. Z toho zbytku to jsou pohledávky, přednostní jsou výživné, dluhy vůči finančnímu úřadu a podobně a nepřednostní jsou soudní výlohy, advokát a podobně. Dále mu z čisté mzdy zůstává kapesné, které je 12 procent z částky, a potom poslední jsou dvě procenta úložného," vysvětlil nakládání s výdělkem Jiří Ruprecht.

Z jeho pracovny nás odvádí mluvčí věznice Martina Žbánková za dvěma odsouzenými, kteří za prací dojíždějí mimo věznici. "Být pracovně zařazení je pro vězně velká motivace. V současné době máme zařazeno 93,7 procenta odsouzených," uvedla mluvčí.

A vězni? Neměli někdy chuť odbočit z trasy a podívat se třeba po městě? "Ne," kategoricky prohlásil jeden z dotázaných vězňů. "O tom nikdo vůbec nepřemýšlí, i když jsem třeba odsud. Nestojí to za to si dělat takové problémy," řekl další a doplnil, že k firmě, která ho v současné době zaměstnává, po výkonu trestu nastoupí jako řadový zaměstnanec. "Zrovna ta firma má zájem o zedníky, má pro mě hodně práce. Podle mě budu doma tak dva dny a okamžitě nastupuji do stejné práce. S majitelem jsme se domluvili, že by mi hned dal i po výkonu trestu byt," dodal.

"Pokud si odsouzený vytvoří určité pracovní předpoklady pro zdolání profese a získá tam i určitou praxi, tak pro takový podnikatelský subjekt je velice výhodné si odsouzeného dále zaměstnat," vysvětlila počínání firem mluvčí věznice.

A co říkají odsouzení na případnou výtku, že berou práci nezaměstnaným? "Nikdo nám nic nevyčítá. Ať si každý vyčítá, co chce, je to jeho osobní problém," řekl jeden z odsouzených a druhý dodal: "V civilu je práce dost, jenom se stačí trochu snažit. Věřím tomu, že ti lidé, co jsou na pracáku, seženou práci kdykoliv a kdekoliv."

Vězni každé ráno do práce přijdou

Hodně vězňů hledá za mřížemi rozptýlení - a to jim práce určitě nabízí, říkají odborníci na adresu lidí, kteří za mřížemi chtějí pracovat. Navíc si vydělají nějaký peníz navíc. Padesát procent výdělku jde ovšem na náklady výkonu trestu, zbytek dostanou trestanci na účet. Trestancům, u kterých je předpoklad, že toho nezneužijí, vedení věznic povoluje zaměstnání na nestřeženém pracovišti mimo věznici.

Navštívili jsme dvě olomoucké firmy. Obě zaměstnávají odsouzené od roku 2005 a mají s nimi dobré zkušenosti. Současná ekonomická krize postihla výrobce železobetonových konstrukcí IP systém, výstavba je minimální, a tak místo pro 15 vězňů mají uplatnění jen pro čtyři.

Ekonomický ředitel Zbyněk Ošťádal ale věří, že po oživení ekonomiky u nich najde práci až 20 odsouzených. "Zaměstnávání nám přináší poměrně levnou pracovní sílu. Je fakt, že to většinou nejsou žádní odborníci, nicméně v každé fabrice je potřeba i pomocná síla, která naším odborníkům umožní dělat jenom tu odbornou práci a tu pomocnou přebírají oni," uvedl.

Jeho slova potvrdil i ředitel firmy Čolot Petr Látal. V současnosti tu pracuje sedm odsouzených. "U těchto lidí máme jednu základní jistotu, že každý den nám přijdou do práce. Dneska možná někdo říká, že by přišel také, ale ta doba byla ještě před půl rokem, před rokem úplně jiná. Byl problém sehnat pracovníky, zvláště na pomocné a úklidové práce. V tom nám zaměstnávání odsouzených pomohlo. Měli jsme jistotu, že tito lidé do práce každé ráno přijdou. To nemůžeme říct o ostatních lidech, kteří k nám byli třeba posílání z pracovního úřadu a podobně. Ti si většinou přišli jenom pro razítko a práce je více méně nezajímala," upřesnil.

Pro podnikatele nemá zaměstnávání vězňů jen samé výhody. "Museli jsme jim zařídit samostatnou šatnu, stravování a trochu přizpůsobit provoz. Také jsme museli naše lidi instruovat, jak se k nim mají chovat, že jim nemohou poskytovat ani nějaké kamarádské služby, telefonovat, propašovat nějaké pivo, peníze, což nesmí," popsal Zbyněk Ošťádal. "Věznice na lidi určitě působí úplně jinak než volné prostředí. Běžný člověk si neuvědomuje, že volně chodí po ulici, že si může zatelefonovat, popovídat. To odsouzení nemohou nikde na pracovišti," doplnil Petr Látal.

Není výjimkou, že odsouzení zůstávají v podniku i po skončení výkonu trestu. Jednoho z nich jsme zastihli přímo na pracovišti. "Byl jsem jako normální zaměstnanec. Vůbec jsem se necítil jako vězeň. Co tady dělali vězni, tak s nikým nezacházeli špatně, brali je, jakoby to byli normální zaměstnanci. Nedělali rozdíly," svěřil se.

Zaměstnávání vězňů trh práce příliš neovlivňuje

Věnujeme problematice zaměstnávání odsouzených, a to konkrétně v podmínkách Vazební věznice v Olomouci. Jak vypadá aktuální situace na trhu práce na Olomoucku, kolik uchazečů o zaměstnání registrují?

Ředitel olomouckého úřadu práce Roman Chlopčík uvedl, že současný stav na trhu práce v olomouckém okrese není příliš radostný, protože úřad práce eviduje přes 11 tisíc uchazečů o zaměstnání, kterým může nabídnout pouze 382 volných pracovních míst. "Na trhu práce se určitě projevila situace v ekonomice, protože ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jsme evidovali o čtyři a půl tisíce uchazečů méně, ale měli jsme naopak možnost jim nabídnou o 1500 volných pracovních míst více," upřesnil ředitel.

Nemyslí si však, že by pracovní místa obsazená vězni z olomoucké věznice příliš ovlivňovala pracovní trh v okrese. "Pokud jsou tady lidé, kteří docházejí k zaměstnavatelům pouze pro razítko, tak by to mohla být parketa pro spolupráci právě s těmito zaměstnavateli. Oni mají možnost do doporučenky označit, že jejich zájem byl jen na nízké úrovni nebo žádný. A je více méně na nás, abychom s tou informací naložili a tyto lidi i vyřadili z evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce," doplnil Roman Chlopčík

Zaměstnávání lidí po dobu výkonu testu přitom považuje za velice pozitivní, protože vězni tak neztrácejí pracovní návyky. "Stává se nám, že lidé, kteří se vracejí z výkonu trestu a po dobu trestu nepracovali, je velice obtížné je znovu umístit do zaměstnání. Tato forma práce při výkonu trestu je podle mě ideální pro to, aby těmto lidem usnadnila návrat na trh práce. A je tam velká šance, že by mohli pracovat u zaměstnavatelů, u kterých v době výkonu trestu vykonávají," dodal ředitel.

Z jakého důvodu na Vysočině přestane za dva týdny jezdit čtyřicet vlakových spojů? Přitom dráhy s jejich provozem problém nemají a jiné kraje než Vysočina také ne. Nalaďte si ve čtvrtek 28. května Radiožurnál po 14. hodině..

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.