Většina děti se rodí s nohou zdravou, dobře založenou. To se ale vývojem a obouváním může zvrtnout
V radioporadně se budeme zabývat obuví, ale nejen botami, protože to vezmeme trošičku zeširoka. Naším hostem je fyzioterapeut Lukáš Klapák. Chceme se zaměřit především na děti, protože se teď vybavují do školky nebo do školy, pořizujeme nové boty nebo přezůvky.
Vím, že při preventivních prohlídkách u praktického dětského lékaře se vždy kontrolují záda. Dítě se musí ohnout a tak se i kontroluje, jestli tam není plochá noha. Můžeme i my, jako rodiče poznat, že něco není v pořádku? Nebo v jaké fázi se potom děti dostávají k vám?
První záchyt plochých nohou většinou bývá u praktického lékaře právě při preventivních prohlídkách. Spousta praktických dětských lékařů má podoskop, takové sklíčko, na kterém se rozsvítí nožičky a už se vidí, jak je klenba přilepená a klenutá nebo není.
Ale klenba se u dětí vyvíjí, jen asi 5 procent dětí má nějakou poruchu klenby ve smyslu plochonoží, jinak se děti rodí s nohou zdravou, dobře založenou. Ale pak se to vývojem a obouváním může zvrtnout. Ale každopádně děti by měly mít už kolem třetího roku života klenbu nastavenou.
Noha je most. Má dva pilíře, což je z vnitřní strany palec a pata. Když jsou správně nastavené, tak zvednou oblouk klenby a drží ho.
Lukáš Klapák, fyzioterapeut
Vyvíjí se jim do šestého až sedmého roku života, kdy se už podobá dospělé noze. I chůze je vlastně stejná jako u dospělých lidí, protože během vývoje se trošku mění. Nejdříve děti chodí víc zeširoka, více si pomáhají horní částí trupu, aby se stabilizovaly. Postupně získávají informace z terénu a vytváří si užší bázi chůze.
Čtěte také
Co tedy může vývoj nohy ovlivnit? Špatné návyky nebo i špatné boty?
V dnešní době už se ví, že zhoršení u dětí ve smyslu třeba vbočení kotníků, může dělat široké balení plen, protože tím trošku omezujeme pohyblivost kloubu kyčle a ty děti pak mají omezenou hybnost. Malé děti potřebují nohu poznávat, musejí se ji naučit používat. Určují si, kde je střed těla, který pak potřebují při prostoji a pro stabilní chůzi.
Když začneme děti brzy obouvat a nemusí to být jen boty, může to být klidně i malá ponožka, tak těm dětem noha roste, ale my jim omezujeme pohyb toho chodidla. A když se omezí pohyb chodidla, tak děti už ztrácejí senzorický vnímací vjem z nohy, který jim pak může chybět, když se postaví.
Vbočené kotníky, jak se lidově říká šmajdání, to také odmalička ovlivňujeme nějakou chybou?
Šmajdaní je většinou způsobené tím, že ten kotník to valí moc dovnitř. Většinou pacienti pak chodí s tím, že mají plochou nohu. Vbočený kotník většinou bývá spojen buď s horším napětím svalů, protože naši klenbu, naši nohu, drží tři věci.
Čtěte také
Jednak kosti, ale ty neovlivníme, protože jejich tvar i délka se dědí, dostaneme to do vínku od maminky a tatínka. Děti mívají podobné nohy jako rodiče.
Potom to jsou svaly, které můžeme samozřejmě ovlivnit nějakým správným různorodým pohybem a cvičením. Ty nám klenbu podpírají, když chodíme, když se hýbeme. I třeba, když jen stojíme.
A pak tam máme ještě podpůrný aparát vazeb. A ty vazy by měly držet správně sílu a napětí svalů. Já vždy říkám rodičům, že noha je jako most. Máme tam dva pilíře, což je z vnitřní strany palec a pata. A když jsou ty pilíře správně nastavené, tak nám zvednou ten oblouček klenby a drží nám ho když stojíme, chodíme, běháme.
Ale čím je ten úkol náročnější, tím více se tam musí zapojit svalový aparát.
Celou radioporadnu s fyzioterapeutem Lukášem Klapákem týkající se dětských nohou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
