Vesmírné družice pomáhají nejen předpovídat počasí, ale i odhadovat a odhalovat následky povodní

Naši planetu by před drtivou srážkou s asteroidem mohl ochránit jaderný výbuch. Tento způsob obrany Země, o kterém dlouho diskutovali vědci a snili hollywoodští režiséři, nyní pomocí experimentu otestovali výzkumníci z americké vládní laboratoře Sandia. Katastrofu by podle vědeckého týmu mohlo odvrátit silné záření způsobené jaderným výbuchem. To by dokázalo zahřát povrch nebezpečného tělesa na desítky tisíc stupňů a proměnit ho v rozpínající se plyn, který by planetku vychýlil z její dráhy.

Čtěte také

Krok vpřed v potírání bakteriálních infekcí. Vědci navrhli peptidy schopné ničit i rakovinové buňky

Jako druhá v Česku vznikla ve Fakultní nemocnici Olomouc mozková banka. Má uchovávat vzorky mozkové tkáně darované pacienty s neurodegenerativními onemocněními za účelem jejich dalšího výzkumu. Ten by měl přispět ke vzniku a rozvoji léčebných metod závažných nemocí, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova nemoc, multisystémová atrofie či progresivní supranukleární paralýza.

Zkamenělé pozůstatky tří mastodontů byly objeveny v peruánských Andách. Vědci jejich stáří odhadují na 11 tisíc až 12 tisíc let. Nález vyvolává otázky, jak se tato zvířata z doby ledové do oblasti dostala. Archeologové zahájili práce v údolí u města Chambará, asi 300 kilometrů východně od Limy, už v roce 2019. Mastodonti byli podobní vyhynulým mamutům, ale měli plošší hlavy a rovnější kly.

Čtěte také

Česko pošle na oběžnou dráhu družici s hyperspektrální kamerou. Spatří i neviditelná spektra světla

Vesmírné družice pomáhají nejenom předpovídat počasí, ale i odhadovat následky povodní. Z oběžné dráhy totiž vidí i to, co se skrývá těsně pod povrchem Země. Odhalí, jestli je půda vyschlá, nebo naopak nasycená vodou, a zda se zemský povrch v čase pohybuje. Za jak dlouho se dá vysušit zaplavený dům? Jak zachránit vyplavené dokumenty nebo fotografie? A v čem pomáhají po povodni statikům satelitní snímky z vesmíru? 

Spolek Valesco v sobotu slavnostně otevře zříceninu hradu Rabštejnek na Chrudimsku. Během několika let ji s pomocí dobrovolníků zčásti opravil a zabránil tak její devastaci. V interiéru vznikly i malé muzejní expozice. Se souhlasem památkářů už byla zastřešena hradní budova a osazena okna i dveře. Uskutečnil se také archeologický průzkum, bylo možné vydláždit hradní místnost, vsadit trámy na její strop a vybudovat podlahu v patře, kde vznikly další dvě místnosti. 

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!