Velikost, tloušťku i suroviny. To vše mají striktně dané výrobci tradičních Hořických trubiček
15 let od vstupu Česka do Evropské unie nese 23 tuzemských produktů chráněné zeměpisné označení. Zákazníci tak mají jistotu, že daná potravina pochází pouze z určitého místa. Na seznamu je například Pardubický perník, Třeboňský kapr nebo třeba Hořické trubičky. Ty mají ve východočeském městě tradici dlouhou přes 200 let. Aby mohli výrobci chráněné zeměpisné označení používat, musí splňovat přísná pravidla.
„Dřív se to peklo na takových obyčejných plotnách, kde se to těsto dávkovalo lžící, ručně se zavřelo, odebralo," říká ve výrobně v bílém potravinářském plášti jednatel rodinné firmy Kubištovy Hořické trubičky Miroslav Ouzký.
„Tím, že je poptávka vyšší, tak byly vyrobeny poloautomatické stroje, kdy se připraví těsto, naleje se do dávkovače a za nějakou minutu opečeme asi 20 oplatek, tato robotická ruka je odebere."
Hořická trubička je stočená právě ze dvou oplatek. Ty musí po upečení zhruba 3 týdny ve speciálních skladech vlhnout, až pak je pracovnice ručně stáčí a případně plní různými krémy nebo namáčí do polev.
Základem je oplatka a suroviny pro ni jsou mouka, sušené mléko, žloutek, voda, cukr. To je všechno.
Miroslav Ouzký, výrobce Hořických trubiček
„Díky tomu, že máme chráněný zeměpisný výrobek, je přesně dána velikost oplatky, je dána tloušťka oplatky a jsou suroviny, které byly použity na výrobu. Takže ať si zákazník koupí trubičky od jakéhokoliv výrobce, díky Evropské unii by měla být vyrobena ze stejných surovin," vysvětluje Miroslav Ouzký.
Kromě toho musí být Hořické trubičky vyráběné jen v Hořicích a nejbližším okolí. U Kubištů denně vyrobí zhruba 50 tisíc těchto cukrovinek.
Výrobci hořických trubiček mají v současnosti i vlastní sdružení. I díky tomu v roce 2007 Chráněné zeměpisné označení Evropské unie získali.
„Museli jsme se všichni výrobci hořických trubiček sladit. A od té doby všichni používáme stejné suroviny. Ve specifikaci, která je uložena v Bruselu, jsou přesně suroviny vyjmenovány a je tam daný postup pro výrobu. Základem je oplatka a suroviny pro ni jsou je mouka, sušené mléko, žloutek, voda, cukr. To je všechno," dodává Miroslav Ouzký.
Jen o pár set metrů od jeho podniku sídlí další firma - Petráčkovy Hořické trubičky. Její jednatelka Romana Nová vysvětluje, že se přesto trubičky od jednotlivých výrobců liší.
„U plněných trubiček je to náplň, takže každý může upustit fantazii co tam dá. U těch úplně původních, což jsou skořicové trubičky, tam se to maže, rozpuštěné máslo a med a sype se to. Zase jsou tam nastavené věci, které tam musí být. Ale každý dá jiný poměr skořice, jinak strouhá oříšky a to dělá chuť trubiček."
Odpadli konkurenti
I když chráněné zeměpisné označení přineslo pro výrobce více kontrol a je například velmi složité změnit recepturu, převládají podle Romany Nové pozitiva.
„Do té doby mohl dělat hořické trubičky kdokoliv a kdekoliv. V podstatě několik konkurentů odpadlo. Když jste třeba ve větších storech, tak vás rádi dají do letáku s tím označením. Ale jinak tady pro běžné zákazníky, kteří sem chodí, tak mám pocit, že ti o tom ani nevědí," hodnotí jednatelka jednoho z výrobců hořických trubiček přínos chráněného zeměpisnému označení na její podnikání.
Související
-
Trubičková historie v Hořicích slaví 200 let
Pravým hořickým trubičkám udělila Evropská unie - chráněné zeměpisné označení. Tato delikatesa se navíc v Hořicích na Jičínsku vyrábí už dvě stovky let.
-
Výrobci hořických trubiček se přou o jejich složení. Kvůli...
Nezávislý časopis dTest nedávno zveřejnil výsledky testu hořických trubiček. Cílem bylo zjistit podíl transmastných kyselin, tedy tzv. špatných tuků. Nejlepší výsle...
-
Největší výrobce hořických trubiček musí změnit obaly. Přijde...
Konkurenční boj mezi výrobci tradičních cukrovinek pokračuje, tvrdí firma Pravé hořické trubičky z Miletína. Ta musí po rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářská...
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.