Velikonoční recepty šéfkuchaře Radka Pálky aneb tradice připravovaná s láskou a poctivě
Velikonoční nádivka s uzeným masem
Původně se nádivka připravovala bez pečiva. Z mléka a krupice se svařila hustá kaše, do ní se zamíchala vejce a na kousky natrhané nebo pokrájené maso (často kůzlečí). Pak se přidaly zelené bylinky a upekla se.
- krkovice uzená 300 g
- houska (starší) 3 ks
- vejce 1 ks
- hrst nasekaných kopřiv
- 200 ml mléka
- Podle potřeby:
- sůl, pepř barevný drcený
- máslo
- strouhanka
Když maso nebylo tučné, musela se nádivka i přimastit. Ve velikonoční nádivce nesměl podle tradice chybět mimo mladých kopřiv také openec (lidově zvaný popenec, kundrlátek nebo také kočičí tlapa). Je to vytrvalá bylina, která na jaře roste skoro všude. Má řapíkaté listy se srdčitou čepelí a z horních listů vyrůstají modrofialové pyskaté květy.
Tradice velí použít na nádivku trojí maso. Někde se také nádivce říká hlavička. To proto, že se připravovala z masa telecí hlavičky. Podávala se vždy na Bílou sobotu k večeři.
Postup:
Uzené maso vložte do hrnce s vodou tak, aby bylo potopené, a přiklopené ho vařte 1 hodinu. Vývar z masa nevylévejte.
Maso nakrájejte na drobné kostky. Rohlíky nakrájejte do mísy, zalijte vývarem nebo mlékem a nechte chvíli nasáknout. Propracujeme rukama.
Velkou hrst kopřiv spařte vroucí vodou, sceďte, přelijte studenou vodou a vymačkejte z nich tekutinu. Místo kopřiv můžete použít kadeřavou petržel. Bylinku nakrájejte nadrobno.
Oddělte žloutky od bílků a z bílků vyšlehejte sníh. K rohlíkům přidejte maso, bylinku, trochu soli a pepře a spolu se žloutky promíchejte. Přidejte našlehané bílky.
Máslem vytřenou formu vysypejte strouhankou, náplň rozprostřete do pekáče a vložte do trouby předehřáté na 180 ⁰C a nechte péct asi půl hodiny.
Doba pečení se bude řídit vrstvou, kterou jste do pekáčku vložili.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
