Velikonoční neděle podle Juliánského kalendáře. Hlavní náboženský svátek i uprchlíků z Ukrajiny

24. duben 2022 08:34

Velikonoce v neděli 24. dubna slaví pravoslavní nebo řeckokatoličtí křesťané, často ve východní části Evropy. Hlavní náboženský svátek i uprchlíků z Ukrajiny, kteří před válkou odešli do České republiky.

Čtěte také

Olena Spodarenková, která přišla do Hradce Králové z Černihiva, se připravuje na pravoslavné Velikonoce - ty pro ni letos znamenají naději na brzký konec války a návrat domů.

Z náboženského hlediska jsou Pravoslavné a Řeckokatolické Velikonoce a jejich poslání obdobné jako ty římskokatolické. Liší se zvyklostmi. 

Například takzvaný Čistý čtvrtek je den, kdy se člověk musí očistit - jak tělo, tak duši. Velký pátek by měl být nejklidnějším dnem v roce, kdy se nesmí ani nahlas hovořit.

Čtěte také

V sobotu se pak chystá hostina na neděli. „Peče se pascha v sobotu, připravuje se maso, malují se vejce.“

Hlavní je takzvaná pascha - sváteční chléb z podobného těsta jako je mazanec, který se následně zdobí. K tomu se připravují i masná jídla a zdobí vejce.

Věřící pak večer i v neděli zamíří do kostela na svatou mši - v Hradci Králové můžou přijít například do řeckokatolické kaple svatého Josefa na Velkém náměstí.

Čtěte také

„Přinášejí s sebou velikonoční jídla, zejména takzvaný koláč paschu, který je symbolem vzkříšení Ježíše Krista. A k tomu všelijaké klobásy, šunku, vajíčka a tak dále. A po velikonoční liturgii se potom jde ven, kde se košíky posvětí svěcenou vodou. A tato přinesená velikonoční jídla se potom konzumují v neděli na oběd, popisuje farář řeckokatolické farnosti v Hradci Králové Adrián Konstilník.

Nedělní velikonoční bohoslužba tu začíná o půl deváté ráno. Podle svých slov čeká velmi vysokou návštěvnost - i přes dvě stovky lidí. Adrián Konstilník mše slouží v církevní slovanštině, což je často stejné jako na Ukrajině, tudíž jim příchozí rozumí.

autoři: Jakub Vik , baj
Spustit audio

Související