Vědecké centrum, které připomíná statek. Miniprasata pomáhají s výzkumem závažných chorob
Vypadá to jako statek, ve skutečnosti jde o špičkové vědecké pracoviště. V centru PIGMOD v Liběchově nedaleko Mělníka experti pracují s miniprasaty. Ta jsou fyziologicky až překvapivě podobná lidem. Díky tomu můžou vědci zkoumat některá závažná onemocnění a řešit, jak pomoci pacientům.
„Děláme transgenní modely. Naše miniaturní prasata jsou geneticky modifikovaná,“ vysvětluje v uličce mezi jednotlivými ohradami s miniprasaty ředitel liběchovského PIGMOD centra Jan Motlík.
Na první pohled i nádech to tu vypadá jako na statku. Přitom právě tady vědci řeší například to, jak pomoci lidem s Crohnovou chorobou – tedy nepříjemným onemocněním trávicího ústrojí.
„Prasata netrpí. Crohnova nemoc u nich není, dokážeme ale vytvořit parciální komplikaci na úseku střeva, na kterém pak zkoušíme terapii. Není to věda pro vědu, je to pro pacienty,“ popisuje výzkumník Štefan Juhás.
Nejčastěji pracuje s 20kilogramovými miniprasaty. „Děláme to i proto, aby firmy měly podklady pro klinické studie. Funguje to u prasat, u hlodavců… pak je možné začít něco dělat na pacientech.“
Oko nerozeznatelné od lidského
Přímo v Liběchově žije zhruba 60 miniprasat. Fyziologicky a anatomicky jsou nám lidem mnohem bližší než třeba myši nebo potkani. PIGMOD centrum Akademie věd je opravdu skvěle vybaveným pracovištěm. Například Taras Ardan mi tu ukazuje moderní operační sál.
„Zabývám se problematikou bočního výzkumu, respektive experimentální oftalmologií,“ říká a na jednom z monitorů ukazuje záběry z operace oka. Na první pohled je od toho lidského nerozlišitelné.
A proč se k výzkumům využívají miniprasata, a ne klasická prasata? Důvod je hmotnost. „Klasická prasata jsou velmi těžká a manipulace s nimi je pak náročná,“ vysvětluje výzkumník.
Budoucnost léčby Huntingtonovy choroby
Vědci z liběchovského PIGMOD centra považují za svůj největší dosavadní úspěch spolupráci na vývoji genové terapie Huntingtonovy choroby. Toto nevyléčitelné a smrtelné neurodegenerativní onemocnění mozku je typické například nekontrolovatelnými trhanými pohyby těla.
Zmutovaný lidský gen, který je za chorobu zodpovědný, mají některá zdejší miniprasata v sobě. Nijak ale prý netrpí. „Začíná se už v děloze. Musíme od dárkyň vzít embrya a vnést do nich takzvaný konstrukt s genem, který potřebujeme zkoumat. Příznaky jako u lidí se ale u prasat nevyskytují,“ vysvětluje Štefan Juhás.
Výzkum na českých miniprasatech posloužil jako základ pro současné klinické studie. Ty dávají velké naděje do budoucna. „Transgenní prasata posloužila jako jedinečný model pro odzkoušení vektorů, které by tuto chorobu měly léčit. Spolu s americko-holandskou společností uniQure jsme tuto metodiku dovedli do klinických testů. To je naším největším úspěchem,“ popisuje ředitel PIGMOD centra Akademie věd Jan Motlík.
A jak konkrétně to pacientům s Huntingtonovou chorobou může pomoct? „Onen vektor se dostane přímo na místo činu a tam zabrání vzniku mutovaného Huntingtonu, který způsobuje chorobu. Rozvoji nemoci pak můžeme zabránit,“ dodává. Klinické testování vektorů by se podle Jana Motlíka mělo v řádu několika let rozšířit mezi větší počet pacientů včetně těch evropských.
Související
-
Transgenní prasátka pro výzkum Huntingtonovy choroby
Závažná neurodegenerativní onemocnění, jako jsou Alzheimerova, Parkinsonova nebo Huntingtonova choroba, jsou způsobena nebo doprovázena výrazným úbytkem nervových b...
-
Jan Roth o Huntingtonově chorobě: Pacienti umírají v nezadržitelném marasmu
O Huntingtonově chorobě se příliš nemluví. A když už se mluví, bývá to dost děsivé vyprávění. Jde o nemoc, kterou nelze léčit ani zpomalit.
