Vědci propojili senzory v porostu s umělou inteligencí. Zemědělci využijí data při svém plánování

Brněnská společnost Spacemanic spolupracuje s firmou SpaceComputer na družici pro otestování kyberbezpečnosti. Ta bude testovat bezpečnost výpočetních operací na oběžné dráze Země. Satelit by měl do vesmíru letět v posledním čtvrtletí příštího roku. Společnost se zaměřuje na vývoj a provoz tzv. družic, které mají přibližně po dobu kostky o stěně 10 cm a umožňují testování různých technologií ve vesmírných podmínkách. Společnost SpaceComputer vyvinula výpočetní infrastrukturu Space Fabric, která kombinuje několik softwarových i hardwarových metod šifrování dat díky tomu, že všechny kryptografické klíče generují uvnitř zabezpečených prvků až po vypuštění na oběžnou dráhu, nezůstávají na Zemi žádná citlivá data.

Čtěte také

V místě budoucí kašny na historickém Velkém náměstí v Hradci Králové začal archeologický průzkum

Děti si budou moci vyzkoušet simulaci letu v obřím modelu rakety. Vzdělávací projekt s názvem SpaceBuzz začne v polovině května v Brně. Simulaci si následně budou moci vyzkoušet děti ve třech dalších krajích. Cílem projektu je podpora zájmu dětí o vědu a techniku. SpaceBuzz je 18 metrů dlouhý model rakety, do kterého děti mohou vstoupit, a díky hydraulickým sedadlům a technologii virtuální reality prožít 4D let na oběžnou dráhu. Simulaci uvidí Zemi z vesmíru podobně jako astronauti, kteří popisují tzv. overview efect, tedy silný prožitek křehkosti planety a vzájemné propojení života na ní. První žáci si budou moci simulovaný let užít 18. května v Brně.

Vědci propojili na pomoc zemědělcům senzory v porostu s umělou inteligencí. Možnost propojit senzory v půdě a porostu zemědělských plodin s umělou inteligencí se podařilo vědcům z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Přinášejí tak zemědělcům lepší možnosti, jak vytvářet předpovědi různých veličin v mapách a grafech, jež může zemědělec využít při plánování agrotechnických opatření. Data z meteorologických stanic totiž nemusejí přesně odpovídat situaci na pozemku, který je vzdálený třeba jen stovky metrů. V Česku už funguje mikroklimatický monitoring, který umožňuje předpovídat výskyt škůdců a chorob, byl ale limitovaný tím, že nebyl přesný, lokální a kontinuální.

Čtěte také

Při opravě historického domu ve Dvoře Králové nad Labem našli archeologové mince z doby Karla IV.

Muzeum Kroměřížska vystaví stříbrný poklad z 11. století. Našel se u obce Šelešovice v blízkosti staré obchodní stezky, která spojuje dolní a střední Pomoraví. Kdo a kdy hliněný džbán plný mincí a stříbrných slitků našel, zůstává zahaleno tajemstvím. Stejně jako majitel, který ve středověku poklad zakopal. Muzeum Kroměřížska získalo tento poklad od České numismatické společnosti, která ho získala z pozůstalosti, tudíž o jeho nálezu v podstatě bližší informace nevíme. Ani o čase, kdy byl nalezen. Významnou část pokladu tvoří denáry českého knížete Břetislava I. A kromě tuzemských stříbrňáků jsou součástí i malé slitky stříbra a mince z ciziny.

V Pompejích našli archeologové pozůstatky dvou mužů, kteří prchali před erupcí Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovanými předměty. K objevu došlo v nekropoli Porta Stabia. Starší z mužů se snažil chránit před padajícími kameny hliněnou nádobou, kterou držel nad hlavou. Pravděpodobně však zemřel během intenzivní spršky sopečných úlomků. Vedle jeho ostatků archeologové nalezli olejovou lampu, železný prsten a 10 bronzových mincí. Mladší muž podle odborníků zahynul až o několik hodin později, kdy oblast zasáhl žhavý oblak popela a toxických plynů. Nález připomíná dobové svědectví římského autora Linia mladšího, který popisoval, jak se lidé během erupce snažili chránit před padajícími troskami pomocí polštářů a dalších dostupných předmětů.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!