Ve středověku by mohl být zvoníkem. V moderní době je ředitelem muzea v Novém Městě nad Metují
Jiří Hladík žije ve dvou časech současně. Podle něho totiž minulost a současnost patří nerozlučně k sobě. Během svého života vystřídal řadu povolání. Pracoval v továrně, dělal přidavače u zedníků, ale také výškové práce pomocí horolezecké techniky. Osudovou se mu nakonec stala historie.
„Někdy mě napadá, že právě ta práce na střechách převážně historických budov mě nasměrovala k tomu, že jsem se o dějiny míst a staveb, kam mě mé tehdejší povolání zaválo, začal zajímat ještě hlouběji. Jako by mě zasáhla a ovlivnila nějaká neviditelná síla, která vystupovala z prostoru, který něco pamatuje,“ říká o své lásce k minulosti.
V roce 1998 nastoupil do Státního okresního archivu v Náchodě. Mezi archiváři zůstal 13 let.
Postupně jsem se seznamoval s archivními fondy, vyřizoval běžnou úřední agendu, spoustu dotazů od veřejnosti, úřadů, soudů i dalších institucí. Když se mi podařilo zorientovat se v několika kilometrech archiválií, dostal jsem na starost badatelnu archivu. Uspořádal jsem několik novodobých archivních fondů, zejména fond Městský národní výbor Nové Město nad Metují.
Přestože bývalo dříve zvoníků několik, zvonická tradice se dnes udržela jen v naší rodině a to přinejmenším už 200 let.Jiří Hladík, ředitel muzea v Novém Městě nad Metují
Hluboko v srdci mám vrytá jeho historická zákoutí, ale i přírodní scenérie a jeho nevšední krajinnou polohu topící se v zeleni. Malebné Nové Město nad Metují je z východu obklopeno svahy a kopci, které sem zasahují z blízkých Orlických hor, na jeho západním okraji přechází do rovinaté krajiny, která se rozprostírá k Jaroměři a dál do Polabí.
Součástí města je starobylý Krčín, který stojí za návštěvu. Místo je totiž plné historických zajímavostí
Jako například kostel sv. Ducha ze 13. století, nejstarší stavba v širokém okolí a také nedaleko od něho stojící polodřevěná zvonice, která je mladší, z 16. století. Ve věži krčínské zvonice byly původně tři zvony, do dnešních dní se dochovaly dva z nich - sv. Duch z roku 1605 a sv. Jiří ulitý královéhradeckým zvonařem Janem Stodolu v roce 1558. Na zvony se dosud pravidelně zvoní, a protože na věž není zaveden elektrický proud, rozeznívají se ručně, což už dnes nebývá tak časté.
Všechny ty srdeční a rodinné vazby postrčily novoměstského patriota k tomu, aby se před pěti lety rozhodl ucházet o místo ředitele tamního muzea.
„Nejraději relaxuji v přírodě. Rád vyrážím na vycházky s rodinou, dětmi nebo přáteli a to v každém ročním období. Nikdo mi nevymluví, že takový patnácti dvaceti kilometrový výšlap, a to třeba i za deště nebo v chumelenici, nemá něco do sebe“, říká vyznavač krásné přírodní scenerie.
A jaké je životní krédo Jiřího Hladíka?
Poučme se z minulosti, važme si toho, co nám zde zůstalo po generacích před námi a nezapomínejme na současnost a další rozvoj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka