Varhany jako královský nástroj. Prof. František Vaníček mluví o lásce, improvizaci i slzách dojetí
Varhany mají sílu rozechvět chrám i člověka. Ve svátečním rozhovoru o tom mluví prof. František Vaníček, jeden z našich nejvýraznějších varhaníků, pedagog Univerzity Hradec Králové a interpret, který už desítky let tráví léto u nástrojů ve Francii a Německu.
Říká se jim královský nástroj. A když o varhanách mluví prof. František Vaníček, je zřejmé proč. Nejde jen o počet píšťal, velikost nástroje nebo mohutnost zvuku. Varhany podle něj dokážou obsáhnout radost, slavnostnost, pokoru i hluboké dojetí.
Ve svátečním rozhovoru jsme mluvili o jeho celoživotní lásce k tomuto nástroji, ale také o tom, jak náročné je být varhaníkem. Každý nástroj je totiž jiný, každý prostor zní jinak a varhaník si na rozdíl od jiných hudebníků nemůže svůj nástroj přivézt s sebou.
Čtěte také
Musí si poradit s tím, co najde na místě, a někdy i s nástrojem, který si „dělá, co chce“. Právě proto je podle profesora Vaníčka pro varhaníka tak důležitá schopnost improvizace.
Řeč byla také o velkých chrámech Evropy. Připomněli jsme katedrálu Notre-Dame v Paříži, která po ničivém požáru znovu ožila, a především katedrálu svatého Víta v Praze. Nové svatovítské varhany byly podle profesora Vaníčka důležitým dílkem do celé skládačky tohoto mimořádného prostoru. Lidé se na ně skládali podobně jako kdysi na Národní divadlo, v duchu myšlenky Národ sobě.
Čtěte také
V rozhovoru zazní i to, kolik mají nové svatovítské varhany rejstříků, jak složité bylo zabudování křišťálových píšťal a proč právě varhanní hudba dokáže v posluchačích vyvolat tak silné emoce, někdy až slzy dojetí.
Prof. František Vaníček patří k našim předním varhaníkům. Je spojený s Univerzitou Hradec Králové a jeho koncertní život má mimořádné tempo. Jak sám říká, už čtyřicet let neměl klasickou dovolenou, protože celé léto, kdy není na univerzitě, koncertuje především ve Francii a Německu.
Celý sváteční rozhovor s prof. Františkem Vaníčkem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
