Václav Souček: Vzpomínáme
Jistěže vzpomínáme, alespoň ti, kteří se dožili. Vzpomínáme na vábivou vidinu tušeného socialismu s lidskou tváří, která vyvstala nad obzorem jako polární záře z postupného tání ledů zlatých šedesátých let. Vzpomínáme počinů kulturní fronty, literátů, filmařů, divadel a malých scén s působivým přesahem do probouzející se společnosti.
A právě dnes vzpomínáme na krušné chvíle neuvěřitelného zklamání, kdy se ono vyhlášené přátelství na věčné časy přepólovalo během jedné noci na zarputilé protivenství, trvající celou tu neslavnou, hanebnou a ostudnou normalizační dočasnost. O iniciační dělení do kategorií souhlasících a nesouhlasících se vstupem vojsk, o třídění na vyloučené, vyškrtnuté, bezpartijní a další zanedbatelné jsme se postarali už sami. Tak na to t a k y vzpomínáme.
Vrstvení velkých slov do stohů vzpomínek by neprospělo, proto pro dnešek citace jedné věty našeho pana profesora, jemuž se dvacet let těžce dýchalo, k nám, zahořklým abiturientům:
Musíte hodně odpouštět, ale nic nezapomenout … a občas se připomenout.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
