Václav Souček: Světa bratr

18. březen 2017
celý svět na dlani, cestování, země, ruce

Svírá se člověku u srdce nad lidmi, narvanými v gumových člunech. Nad somálskou maminkou před rozhadrovaným stanem na písku a s vyhublým děckem v klíně. Nad bídou světa, který umí humanitární pomoc, ale neumí naučit lidi, aby zaseli a sklízeli, aby se místo s kalašnikovem naučili zacházet s půdou. V takových peruánských Andách, nebo v Chile to jde – a někde jinde ne.

Pro dokreslení: potkali jsme v Arizoně Jaroslava, co po osmašedesátém přeplaval „na adama“ Dunaj do Maďarska. Přes Jugošku a Německo utekl do Ameriky, odtud se vydal dělat všechno možné po celém světě, aby si vydělal a zbudoval ekologické bydlení vysoko v horách.

Opatřil si k němu asi dvacet mílí vlastních cest, dvě studny, psa, a u nás v Čechách sháněl manželku. Nezřízeně mu chutnaly bramboráky a nezřízeně se – podle našich měřítek – mezi řečí vytahoval. Tak někoho napadlo zeptat se, co považuje tento světa bratr za svůj největší pracovní úspěch.

Po notné chvíli přemýšlení odsunul talíř a pravil naprosto vážně: „Povedlo se mi v poušti na severu Afriky, že mi místní vyměnili píchlé kolo…“.

Publicista Václav Souček glosuje současné kulturní, společenské i politické dění na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové. Slyšet je můžete v 6:50 hodin.