Václav Souček: Sucho a neúroda

V sedmačtyřicátém roce udeřilo sucho a neúroda. Československo mělo zachránit obilí z tehdejšího SSSR. Které země svazu se na záchraně podílely, zůstalo tajemstvím. Dítě se tou dobou naučilo rozumět přídělovým systémům na lístky. 

Máme obdobné vedro, sucho, a neúrodu. Finální čísla ještě ne, ale hrozby už vyvstávají na obzoru. Jakmile podraží obilí, podraží potraviny, a to řadou. Řepka - račte uznat - to nezachrání. A to už začíná jít do tenkých v početné podskupině spoluobčanů penzijního věku, neboť ceny se chovají klasicky tržně, a příjmy důchodců, třebaže volebně naslibované, rozpačitě pokulhávají se svými nositeli mezi regály obchodních řetězců. Že stát vyhlásí válku slevám? Papírová vojna, vítězové jsou předem známí.

Jedna skutečnost zůstane i v těchto podmínkách pozitivní a pravdivá, třebaže dvousečná: prosperitu potáhne i nadále spotřebitelská poptávka.

Pomozme si humorem, to je obrana, která nic nestojí, a uleví líp, než kletby; chtělo by to nohy ve vodě, ruku v bance, a hlavu v hospodě…

autor: VS
Spustit audio