Václav Souček: Pište si hezké věci

5. květen 2018
Psaní, škola

„Pište si hezké věci“ radí titulek a tvář experta pod ním. Dobrá rada nic nestojí, jen papír a tužku. Tužku můžete mít uchovanou jako relikvii z dob privatizační jistoty desetinásobku, a takový deník je navíc neobyčejně užitečná věc.

Musíte být ale systematik jako cestovatel Miroslav Zikmund, abyste nemuseli všechno nosit v paměti. Potom jste hodni obdivu okolí, které ovšem netuší, že deník obnáší i věci nehezké.

V padesátých letech šéfovala závodní kuchyni středně velkého podniku naše paní sousedka a po celou dobu si uchovávala týdenní jídelní lístky. Po apelativním projevu prezidenta Antonína Zápotockého o socialistických jistotách a následné měnové reformě se v ročníku 1953 její sbírky objevila spousta červených vykřičníků.

Dodnes si nejsem jistý, jestli jimi zdůraznila věci hezké, či naopak, protože tou dobou jsme jako kluci měli daleko důležitější starosti - to o pozoruhodné změny v exteriéru našich spolužaček.

Hle - jak snadné je popřít shora uvedenou výzvu; ty nejhezčí věci není třeba si psát…

Psaní rukou, rukopis