Václav Souček: Dokonalost paměti

15. srpen 2018
Účast dobrovolníků ve vědeckém výzkumu má svá pevná pravidla.

Paměť národa, to jsou dvě slova objemného významu, obsahu a dosahu. Obrovitá slova, hojně používaná a často zneužívaná. 

Paměť národa je kaleidoskopicky poskládaná z milionů osudů několika generací, postižitelná jedincem pouze z části. Za zády dovzdělaných historiků, či píšících autodidaktů se neustále vrší výsypka všemožných událostí a jevů, jaké je třeba zaznamenat a pokud možno zveřejnit; sisyfovská práce bez konce, obvykle poznamenaná režimním systémem.

Máme týden do chmurného výročí „internacionální pomoci“ vojsky svazku Varšavské smlouvy, zopakujeme si tedy historii, jak ji známe z dostupných pramenů. Bylo by na výsost zajímavé, kdyby s pravdivou troškou do mlýna přišli i ti dosud žijící, kteří dosud ze studu, či z obav mlčeli, neboť oné „pomoci“ aktivně pomáhali. Úplnosti paměti národa by to prospělo, jim by to neublížilo, promlčeny jsou už i jiné, historicky mladší psí kusy.

Kdosi trefil do černého, když napsal, že dokonalost jsou tisíce maličkostí, takže dokonalost není maličkost.