Václav Havel ženy fascinoval. Vzbuzoval v nich cosi jako mateřskou lásku s kapkou erotiky, přemýšlí psycholog Douda

Znal tak hlavní aktéry sametové revoluce, přestože prý sám žádný velký disident nebyl. Jak to tak bývá, k manželům Havlovým se dostal vlastně jen náhodou.

Není žádným tajemstvím, že Havel měl rád ženy (a ony jeho). Jsou to věci, o kterých se moc nemluví, ale mělo by se, říká Ivan Douda na Plusu|foto:Český rozhlas

„Protože jsem někdy v 80. letech seděl v Apolináři (asi nejznámější protialkoholní léčebna v republice) v jedné kanceláři s Jitkou Vodňanskou. Oba jsme tam dělali psychology a terapeuty… a časem jsme se skamarádili. Posledních pár let před revolucí jsem tak chodíval k ní domů, na Zahradní Město. A Václav Havel tam pak, na seminářích a večírcích, vařil guláš,“ vzpomíná Douda.

S Olgou Havlovou se potkal později, ve Špalíčku, což byla rohová budova na pražském Václavském náměstí. „Tehdy se rozhodovalo, jestli Havel bude prezidentem, nebo ne. Pamatuji si na první reakci Olgy, která mu na to řekla: ‚Vašku, ty chceš být prezidentem? Ty ses snad zbláznil.‘ Reagoval jasně – dotazem, jestli chce být raději uvaděčkou v divadle, nebo paní prezidentovou. Docela drsně ji odkázal do patřičných mezí (a asi proto si to pamatuju dodnes).“  

Havel vs. Olga

Václav Havel prý podvědomě věděl, že má poslání, které zas Olga měla vždy potřebu zpochybňovat. „Byla prostě rázná, pokaždé asi ne úplně spravedlivě, ale vždy spontánní. Vyjadřovala jasně a jednoznačně,“ říká s úsměvem. 

Čtěte také

On byl pořádný a já jsem nepořádná. Pořád se vrtal do mých věcí, vzpomíná Vodňanská na Havla

Douda tak byl ne zcela dobrovolně vtažen mezi disidenty. „Já ale nechtěl být disident ani režimem pronásledovaný, protože jsem se na to, marná sláva, necítil… I já tak byl jednoho dne předvolán k opravdu velmi drsnému výslechu. A přiznávám, vůbec jsem to nezvládl.“

Od té doby je prý skeptický k těm, co si troufnou kohokoli předem a šmahem odsoudit. Navíc bez vlastní a takto drsnou zkušeností. „Upřímně řečeno, já taky cosi podepsal, a ani jsem pořádně nevěděl co. Pak jsem zjistil, že to byl souhlas s prohlídkou bytu, takže nějaká spolupráce se Státní bezpečností to určitě nebyla. To vím, ostatně pak mne mnohokrát lustrovali (podle lustračního zákona) s negativním výsledkem.“

Prožil si prý jen „slabý odvárek“ toho, co zažívali nepřátelé socialismu a podvratné živly, jak je tehdejší socialistický stát označoval, každou chvíli. „Co ale vím, je, že být pod takovým tlakem pro mne znamenalo několikadenní deprese a opravdu jsem se bál,“ přiznává poctivě.

Havel a ženy

Dodnes dělá psychologa a psychoterapeuta. Když se na Václava Havla podívá očima odborníka, jaká to byla osobnost? „Byl pořád stejný, hodně nesmělý… Jednou jsem se ho na to ptal s tím, že je mi občas blbé jít za kamarády-herci po představení do šaten. Na to řekl: ‚Víš, já jsem rozpačitý i v přítomnosti velvyslanců, které jsem sám jmenoval.‘“

Čtěte také

Jsme v zajetí rychlosti. Všechno se mění moc rychle a přestáváme tomu rozumět, myslí si Ivan Havel

Taky byl neobyčejně důsledný, tvrdý, a když na to přišlo (a musel), tak byl rozhodný. „Na druhé straně byl taky ohebný, křehký, měkký a co je zajímavé, měl narcistickou osobnost. Takoví lidé jsou tvrdí, ale křehcí. Takoví jsou podle mého všichni naši dosavadní prezidenti. Taky to jsou narcistické osobnosti, ale trochu jiné kategorie.“ Po kratším přemýšlení souhlasí se stejnou charakteristikou i u prvního prezidenta samostatného Československa Tomáše G. Masaryka.

Není žádným tajemstvím, že Havel měl rád ženy (a ony jeho). „Jsou to věci, o kterých se moc nemluví, ale mělo by se… Havel ženy fascinoval. Vzbuzoval v nich cosi jako mateřskou lásku smíšenou s čímsi erotickým. Dohromady to vytvářelo jakýsi paradoxní erós. Nebyl to typ kovboje, který by ženám imponoval svou mužností, to ne. Vzbuzoval spíš potřebu chránit. Zároveň z něj cítili pevnost a takové to, že necouvne,“ prozrazuje.

Proč ta dnešní nenávist?     

Psycholog má i odpověď na otázku, proč dnes bývalého prezidenta někteří opravdu nemají rádi. „Myslím, že bych to mohl nazvat Father komplex. Chceme totiž skvělého, vzdělaného, věrného, empatického, úspěšného tatínka. Protože ten náš, reálný, tohle všechno nemá a kdyby měl mít, tak je to nelidské. Proto to hledáme na těchto postavách. Takový beránek, který by měl snímat všechny naše hříchy,“ říká.     

Čtěte také

Olga Havlová – stálo to za to

A Olga? Byla Havlův korektiv? „To je její charakteristika, o které se ví. Byla to rázná žižkovská žena, která mu dokázala dávat zpětnou vazbu (a které si opravdu vážil). Havel byl schopný sebereflexe, vždy dlouho naslouchal a přemýšlel. Pravda, občas i nad absurdními věcmi. Není náhoda, že psal absurdní dramata.“

„Olga byla Havlovou kotvou. Byla ale taky velmi tristní. O některých disidentských figurách klidně řekla, že ten či ten není dobrý člověk. Přestože to pak byl velmi významný politik… Byla generál a Václav dominantní ženy potřeboval. Potřeboval jistou ženskou nadvládu, a tak si po boku Olgy vytvořil svůj vlastní svět. Vzájemně si své milence tolerovali a zůstali si oporou. A to dokáže málokdo. Brala ho jako umělce a jeho milenky jako jeho múzy,“ dodává Ivan Douda.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptala se Eva Hůlková.