V zimě nemíváme velkou žízeň, pitný režim ale nepodceňujte. Dehydratace bývá častější než v létě

Nutriční terapeutka Jaroslava Pavlíčková z Metabolické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové v naší radioporadně na téma: Hrozí nám dehydratace i v zimě? Nebezpečné diety.

Jaroslava Pavlíčková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

V zimním období nejde jen o ztráty tekutin potem, ale v zimě je velmi nízká vlhkost vzduchu a ztrácíme velké množství tekutin i touto formou. To je tekutina, kterou nevidíme.

Má být pitný režim v letním a zimním období odlišný?

Ten režim je pouze jeden. Je jenom různá potřeba tekutin. To znamená vody a elektrolytů.

Čtěte také

Pitný režim je důležitý v každém věku, říká nutriční terapeutka Jaroslava Pavlíčková

Nicméně i v našem vysoce civilizovaném prostředí jsou skrytá určitá rizika. Obchodní centra jsou klimatizovaná, ale všimněte si, že lidé jsou oblečení jako na venek.

A k tomu přichází stresová reakce z nakupování a také to, že nápoje jsou tam obvykle drahé. Z toho plyne, že je příjem tekutin nižší, než je jejich ztráta během několikahodinového pobytu v nákupním centru.

U starších pacientů, obecně ve stáří, je menší pocit žízně. A potom se také pediatři velmi často setkávají s dehydratací u dětí.

Tady bych chtěla upozornit na jednu věc. V lyžařské sezóně jsou malé děti často oblečeny do skafandrů. Ty se velmi komplikovaně svlékají, a kolikrát rodiče napomínají dítě, aby tolik nepilo, protože svlékat kombinézu je v zimě velmi obtížné.

Zní to jako anekdota, ale může to být velký problém, protože malé dítě si může zafixovat návyky, které nemusí být pro život zdravé.

Čtěte také

Rakytník obsahuje desetkrát víc vitamínu C než pomeranče

Hodně pít je také v poslední době móda. Jaké množství je už pro člověka rizikové?

Číslo se nedá říct, všechno závisí na rovnováze mezi příjmem a výdejem, respektive mezi potřebou a skutečným výdejem. Spíše musíme rozlišovat, jestli se jedná o zdravého člověka, který má zachované všechny regulační mechanismy, nebo zda se jedná o člověka v nemoci.

Horečka například sama o sobě vede ke zvýšeným ztrátám tekutin a zvýšené potřebě. Stejně tak je tomu u pacientů s chronickými nemocemi, například nedobře kompenzovaným diabetem nebo různými endokrinními poruchami, infekcemi a podobně.

Na co si dát v zimě pozor?

Zelený čaj - má na organismus ochlazující účinky (i když je teplý).
Bublinkové, ledové či studené nápoje, džusy či ovocné smoothie - organismus na zahřátí musí vynakládat více energie, přemíra tohoto tipu nápojů může vést ke zvýšené únavě!
Přemíra kávy, alkoholu - zvyšují dehydrataci, způsobují otoky.
Kravské mléko a nezakysané mléčné výrobky (tvrdý a tavené sýry) - zvyšuje zahlenění organismu a otoky.

Celou radioporadnu s Jaroslavou Pavlíčkovou si můžete poslechnout v našem audio-archivu.