V údolí Skalského potoka v Podbezdězí vykutali do pískovcové skály mlýn

Pod Bezdězem se lidem nežilo lehce. Obilí z polí na okolních rovinách bylo nutné někde semlít. V údolí Skalského, někdy také Strenického potoka proto již od středověku klapalo několik mlýnů.

V okolních pískovcových skalách Suchého mlýna byly kolem několika stavení z 18. a 19. století vytesány sklepy, kurníky a chlévy. Vznikaly jeden vedle druhého, takže na první pohled působí dojmem, že tu bylo celé skalní městečko.

Suchý mlýn i nedaleko stojící Spálený mlýn, který byl zčásti také vytesaný do skály, podle pověstí později obývali loupežníci. A za první republiky tu své příbytky měla chudina. V 80. letech 20. století je sovětská armáda využila jako záložní výcvikový prostor.

Suchý i Spálený mlýn najdete na Sellnerově stezce, která se vine podél Skalského potoka pod obcemi Bezdědice a Nosálov.

Pro mlynáře život ve skalách nebyl lehký, ale snadné to neměli ani sedláci, kteří do mlýna vozili obilí k mletí. Příjezdová cesta z Nosálova se totiž musela vytesat do pískovcových skal.

Příjezdová cesta do mlýnů vytesaná do skal|foto: Markéta Vejvodová

Práce to byla náročná, a tak byla cesta jen o několik centimetrů širší než samotný povoz. Sráz byl velice příkrý a pískovec často podkluzoval. Jediný způsob, jak obilí bezpečně dovézt dolů do mlýna a nezlámat koňům vaz, bylo svázat kola povozu k sobě řetězem a po cestě pak doslova sklouzat. Dodnes si na pískovcové kamenné cestě můžete prohlédnout žlábky, které tu do pískovce vyryly železné obruče kol povozů.