V suti při stavbě pražského metra našel sběratel zkamenělin fosilii dosud neznámého druhu členovce

Společnost Space X chce investovat 55 miliard dolarů do společné výroby čipů s Teslou. Americká společnost Space X miliardáře Elona Muska plánuje investovat 55 miliard dolarů do společné výstavby komplexu Terafab na výrobu čipů pro umělou inteligenci s další Muskovou společností, kterou je Tesla. Součástí projektu budou podle dřívějších informací dvě moderní továrny na výrobu čipů z nichž jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Podle původních odhadů měl projekt stát asi 20 miliard dolarů. Projekt Terafab by zahrnoval vícefázový komplex na výrobu čipů a pokročilé výpočetní techniky zaměřený na posílení domácí výroby polovodičů ve Spojených státech. Space X odhaduje, že celková investice by mohla vzrůst na 119 miliard dolarů.

Čtěte také

V místě budoucí kašny na historickém Velkém náměstí v Hradci Králové začal archeologický průzkum

Na jižní polokouli bude příštích 14 dní k vidění kometa, která se vrátí za 170 000 let. Oblohu na jižní polokouli bude v příštích 14 dnech zdobit kometa známá jako C/2025 R3 PanSTARRS. Pro pozorovatele to bude vzácná příležitost, protože se znovu příště objeví až za dalších 170 000 let. Kometa podle astronomů putovala severní polokoulí, obletěla ale Slunce a nyní je viditelná. Na jižní polokouli je poměrně jasná, ale lidé budou k jejímu pozorování potřebovat dalekohled, teleskop nebo fotoaparát. Není až tak jasná, aby byla vidět pouhým okem. Bude ale poměrně jednoduché ji vyfotografovat. Kometa bude v průběhu příštích dvou týdnů postupně ztrácet na jasu, a proto by ji lidé na Novém Zélandu, v Austrálii, Jižní Africe a Tichomoří měli zachytit co nejdříve.

Při ražbě metra v Praze našel sběratel fosilií neznámého členovce z prvohor. Při ražbě pražského metra D našel sběratel zkamenělin Radek Labuťa fosilii doposud neznámého druhu členovce z období prvohor. Žil přibližně před 448 000 000 let, tedy v období před nástupem rozsáhlého zalednění, které vedlo k prvnímu hromadnému vymírání na zemi. Podle Lukáše Leibla z Geologického ústavu Akademie věd jde o unikátní nález, který mění pohled na rozšíření těchto živočichů. Nález je o to vzácnější, jelikož to byl živočich bez tvrdé schránky. Dvoucentimetrovou fosilii našel na haldě kamení vytěženého při ražbě metra. Na první pohled připomínala křížence pavouka a trilobita. Ukázalo se, že jde o dosud neznámý druh blízce příbuzný právě trilobitům. Na rozdíl od nich však měl jen měkký krunýř.

Čtěte také

Vlněné prádlo ze Sokolova obletělo Měsíc! Trika i spodní kalhoty si oblékla posádka mise Artemis 2

Vědci vyvinuli unikátní zubní nanonit, která čistí a chrání před záněty. Čeští vědci vyvinuli první probiotickou zubní nanonit na světě. Díky speciální vrstvě dostává do mezizubních prostor prospěšné bakterie, které pomáhají potlačovat ty škodlivé a předcházet zánětlivé paradenttitidě. Používáním ani podobou se nová nanonit přitom téměř neliší od běžné zubní nitě. Pokud už pacient nit používá a místo toho začne používat nit s nějakým benefitem, tak je to, jako by používal buď prací prášek, který pere, nebo prací prášek, po kterém prádlo i voní a zůstane třeba déle čisté. Základem hygieny ale zůstává důkladné mechanické čištění zubů. Cílem jakékoliv zubní dítě je očistit zub, což znamená dostat pryč zubní plak a zanechat za sebou čisté prostředí. Po této niti zůstává ještě stopa probiotického kmene. Výrobce teď připravuje uvedení probiotické zubní niti na trh. Na pulty lékáren se dostane nejdříve v polovině příštího roku.

Přibližně každé páté klíště na Moravě přenáší podle vědecké studie některý z nebezpečných patogenů. Nejde jen o lymeskou boreliózu nebo klíšťovou encefalitidu, Ale také o další infekce, které mohou způsobovat vážné zdravotní komplikace. Vyplývá to ze studie, na které se podíleli také vědci z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Odborníci proto upozorňují, že ochranu proti klíšťatům není radno podceňovat. Tým odborníků analyzoval stovky klíšťat z šesti lokalit na Moravě, mimo jiné z okolí Chomoutova u Olomouce a Tovačova na Přerovsku. Zaměřil se především na nymfy klíštěte obecného, které už měly za sebou první sání na hostiteli a představují významný článek v přenosu infekcí na člověka.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!