V rozhlase nežádoucí: Osudy rozhlasáků v roce 1969
25. srpen 2019
Uplynulo 50 let od brutálního zásahu ozbrojenců při prvním výročí vpádu takzvaně spřátelených armád do Československa. 21. srpna 1969 už byl prvním tajemníkem komunistické strany Gustáv Husák a normalizace namísto zklidnění poměrů startovala ke dvaceti letům represí.
Všechny epizody
-
1
Jakmile zvolili Gustáva Husáka, raději jsme z rozhlasu dobrovolně odešli, vzpomíná Zdeněk Svěrák
-
2
Viděla celou Afriku a vysílala během nepokojů v Jemenu. Věra Šťovíčková ale po roce 1969 musela pryč
-
3
Nebudu vysílat těm, kteří rozhánějí demonstrující, řekl Miloň Čepelka a dal výpověď
-
4
Jan Petránek rozhlas nezradil. Novinářskou rutinu si udržoval po nocích v kotelně
-
5
Natočil rozhovor s Armstrongem a Fitzgeraldovou. Pak byl Jaroslavu Čmehilovi mikrofon zapovězen
-
6
Skutečný reportér od nátury. Sláva Volný natáčel v ulicích okupované Prahy
-
7
Autorka legendárních Sedmilhářů, která zažila i koncentrák, musela po roce 1969 v rozhlase skončit
Účast na vysílání rozhlasu během Pražského jara, v srpnu ’68 a jasné postoje v lednu 1969 po úmrtí Jana Palacha znamenaly tehdy pro řadu známých osobností blížící se konec jejich kariér. V seriálu připomínáme osudy Věry Šťovíčkové, Jana Petránka, Miloňe Čepelky a dalších...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
