V Polici nad Metují začala herecká rodina ukrajinských uprchlíků připravovat divadelní představení

Na Broumovsku našli dočasný domov profesionální herci z Kyjeva. Tamara Morozová je na Ukrajině známou herečkou, za sebou má účinkování ve 150 filmech a seriálech, je také autorkou několika divadelních her, které se hrály i v zahraničí.

8 fotografií

Jevgenij Morozov je ředitelem a zakladatelem prvního soukromého ukrajinského divadla Vizavi, které získalo Velkou cenu Mezinárodní akademie umění. Před válkou oba manželé utekli s dcerou Mášou a protože je podle jejich slov herectví celým jejich životem, začali u nás zkoušet novou hru.

Čtěte také

Písničky a básničky od ukrajinských uprchlíků jako poděkování pracovníkům náchodské nemocnice

Tamara i Jevgenij jsou na pódiu jako doma. Svou první zkoušku v Čechách si užívají plnými doušky. O to víc, že pro české publikum vybrali hru s názvem Dopis neznámé, která byla kdysi jejich prvním společným dílem.

S touto hrou objeli celou Ukrajinu, hráli ji skoro ve všech státech bývalého Sovětského svazu, cestovali s ní i do Německa nebo na Slovensko.

Před válkou byl jejich život šťastný a úspěšný. Tamara nejen hrála, ale věnovala se i dabingu. Svůj hlas propůjčila mnoha hollywoodským hvězdám.

Jenže pak začala válka...

24. února je nad ránem probudily sirény a obrovský hluk. Ten večer měli hrát hru, lístky byly vyprodané. Další představení byla naplánována na další dny. Ve chvíli, kdy na Kyjev začaly dopadat bomby, nechápali, co se děje. A tak začali obvolávat přátele a kolegy z dalších divadel z jiných měst. Všude to bylo ale stejné.

Čtěte také

Děti uprchlíků z Ukrajiny neumí česky, přesto už pár hodin po příjezdu do země chodí do našich škol

V Kyjevě vydrželi jeden týden, dva dny žili v zimě a ve tmě ve sklepě pod domem.

Opustit domov je donutila nakonec dcera Máša. V Kyjevě jim ale zůstala babička, matka Tamary. Špatně chodí a tak s nimi nemohla odjet. Nechali u ní svého psa a i když si denně volají, je to pro ně hodně těžké.

Ve stejném dni jako oni chtěly z nádraží odjet tisíce lidí, přesto se celé rodině podařilo dostat do vlaku, který mířil do Lvova. Celou cestu museli stát, místa k sezení byla obsazená.

Mysleli si, že ve Lvově bude bezpečno, ale nebylo, i tam houkaly sirény a dopadaly rakety. A tak pokračovali v cestě dál.

Čtěte také

Netradiční sbírku pro uprchlíky z Ukrajiny vymysleli v Domově sociální péče v Tmavém Dole

Asi měsíc cítili velikou tíseň. Ale bez hraní to prý dlouho nejde vydržet, proto se pustili do divadelního představení tady v Čechách. Tamara vypráví, že když herec nehraje, je to jako kdyby květ zůstal bez vody. Jako by přestali dýchat.

Zatímco si v zákulisí povídáme, odběhl Jevgenij na pódium vyřešit osvětlení hry. S tím pomáhá v technické kabině divadla jejich jednatřicetiletá dcera Máša.

Hru Dopis neznámé odehrají Morozovi v polickém Kolárově divadle v ruštině. Český divák k ní dostane přeložené libreto. Do budoucna chce ale Tamara i tuhle hru přeložit do ukrajinštiny. Ruština prý před válkou problém nebyla, po válce ale podle nich bude symbolem krve.

Se hrou Dopis neznámé se představí 11. května v sále Dřevník v Broumově, další představení je naplánováno na 20. května v Kollárově divadle v Polici nad Metují. Ukrajinská herecká rodina by ale ráda své umění uvedla i v dalších českých městech.