V Pobytovém středisku pro uprchlíky v Kostelci nad Orlicí čeká 52 cizinců z 19 zemí na udělení azylu

„Tady dobře. V Čechách stejně jako na Ukrajině máte podobnou mentalitu i tradice. A všechno je tady v pořádku. Já už nic nepotřebuji. Jen klid a vydělat nějaké peníze, abych uživil rodinu. Jako všichni lidé.“ Armen je mladý zdravotník z Ukrajiny. Teď přijel na na krátkou návštěvu do Pobytového zařízení pro uprchlíky v Kostelci nad Orlicí.

Čtěte také

Syřanka Natalie žila jako dítě v zařízení pro uprchlíky v Kostelci nad Orlicí. Teď tam točí film

Právě tady pro něho a jeho rodinu pobyt v Česku před dvěma lety začal. „Bydleli jsme tady v Kostelci a čekali na rozhodnutí ohledně mezinárodní ochrany. V září jsme ochranu získali a teď bydlíme v sociálním bytě v Brně.“

Aby Armen získal potřebná povolení k pobytu, musel kromě jiného zvládnout i úskalí češtiny. A tady přiznává, že mu pomohlo štěstí, které měl na dobré učitelky. „Musíš studovat a musíš mít kvalitního učitele. Tady v Kostelci jsem měl výbornou učitelku a v Brně máme také, navštěvuje nás paní Martina. Zatím nehovoříme moc dobře, děláme hodně chyb, ale učíme se a zlepšujeme se.“

Pobytové středisko pro uprchlíky v Kostelci nad Orlicí na Rychnovsku|foto:Pobytové středisko pro uprchlíky v Kostelci nad Orlicí na Rychnovsku

O zajištění obživy pro rodinu se musí Armen starat sám, jeho žena pečuje o jejich malého syna. „Na Ukrajině jsem pracoval jako záchranář, v Čechách mi přiznali mé povolání jako všeobecná zdravotní sestra. A od září bych měl pracovat ve škole jako asistent pedagoga. Měl jsem pozitivní pohovor s panem ředitelem, který říkal, že budu pracovat s ukrajinskými dětmi. Je to škola, kam dochází hodně Ukrajinců.“

Čtěte také

V pobytovém uprchlickém zařízení v Kostelci nad Orlicí je méně lidí než po začátku války na Ukrajině

Při popisu nového života v Česku se Armen opakovaně vrací k tomu, že jeho rodina měla velké štěstí, jak vše dobře prozatím dopadlo. Ale neopomene přidat i jedno varování. „Tady je vše v pořádku. Já jen chci, aby v mém rodném státě byl také klid a válka skončila. Bojím se, že boje budou pokračovat, ale to je špatné, co se v 21. století může stát.“

Přesto všechno Armen věří, že štěstí se ho bude držet i nadále. Plánuje, že si v Česku doplní potřebné zkoušky a vrátí se ke své záchranářské profesi.