V okolí Broumova přibývají díky dobrovolníkům tůně a mokřady. Pomáhají zadržovat vodu v krajině

„Tyhle tůňky jsou dva roky staré a můžeme vidět, jak jsou už zarostlé různými vodními rostlinami,“ říká Pavel Žák, člen spolku Julinka a podle svých slov také milovník přírody.

Čtěte také

Pokud milujeme své děti, musíme teď něco udělat pro Zemi. Další generace už nic nenadělá, bude pozdě

Ukazuje tři tůně, které dobrovolníci vyhloubili na poli kousek od Broumova. Jsou od sebe asi patnáct metrů, vody je v nich na první pohled poměrně málo. „Tůňky mají asi deset metrů v průměru a teď momentálně je v nich asi půl metru vody. Na jaře bývají naplněny až po okraj.“

Tůně si podle Pavla Žáka postupně objevily například volavky nebo až dvacítka druhů hmyzu. „Potápníci nebo vážky, kteří tady prostě našli svůj domov a hodně rychle si to tady oblíbili.“

V bahně na okrajích je také vidět spousta stop od větších zvířat, která sem pravděpodobně chodí pít. „Ten život tady nabral úplně jiné obrátky.“

Čtěte také

Skupina dobrovolníků chce v okolí Police nad Metují zadržet vodu v krajině a hloubí nové tůně

Asi kilometr a půl odsud jsou další tři tůně, o něco větší. Vznikly před rokem, jsou o něco dál od sebe. „Jsou větší, mají v průměru asi patnáct až dvacet metrů. Bylo to pole a my jsme tam narazili na meliorace, které tůňky zásobují.“

Podobných tůní vytvořili členové spolku Julinka za pomoci řady dobrovolníků v okolí asi čtyřicet, dalších deset právě pomocí bagrů dokončují.

O zádrž vody v krajině se v této oblasti snaží také Strategická rada regionu Broumovsko.

Nejde přitom jen o budování tůní a mokřadů, říká její projektová manažerka Kristýna Dyntarová. „Vodozádržné prvky jsou třeba i různé mezní pásy, průlehy nebo výsadby stromořadí a alejí, které v současnosti v krajině chybí.“

Čtěte také

V našich nejvyšších horách vzniklo už na tisíc přehrážek a přepážek pro zadržení vody v krajině

Momentálně je nově zmapovaných téměř šedesát kilometrů čtverečných, na kterých by se změny v boji se suchem mohly provést, následovat budou jednání s vlastníky pozemků.

„Pozemky patří jak obcím, tak i soukromým vlastníkům. V tuto chvíli nastává klíčová fáze vyjednávání s vlastníky o konečné podobě těch plánovaných opatření,“ dodává Kristýna Dyntarová.

Změny vítají také ochranáři, například Správa CHKO Broumovsko na podobné akce každoročně přispívá zhruba čtvrt milionem korun.