V obci Krátká na Vysočině najdete Dům přírody. Přibližuje Žďárské vrchy i život místních lidí
Na Vysočině, v srdci Žďárských vrchů je pro turisty čerstvě otevřený Dům přírody. Našel útočiště v bývalém statku v obci Krátká. Mimochodem, Krátká si své jméno opravdu zaslouží. Sotva do ní vjedete, už jste na konci. Kolegyně Irena Šarounová se vydala zjistit, jak zvířata, ale i lidé v této horské oblasti žili od 13. století dodnes.
Historický statek, ve kterém je dnes Dům přírody Žďárských vrchů, pochází z druhé poloviny 19. století. Lidé v něm žili ještě v 70. letech minulého století. „Původně na tomto místě stávala dřevěná chalupa,“ říká vedoucí Domu přírody Marie Rajnošková. Statek má půdorys písmene U. Na dvoře stojí velký dřevěný holubník a králíkárna a vstup je přes velké kryté zápraží. V expozici je k vidění otočný a částečně odkrytý model celého stavení, na kterém je dobře vidět i původní využití jednotlivých částí.
Expozice v jednotlivých místnostech ukazují, jak se od počátků osídlení, ale i před ním, měnila příroda, a čím se lidé v tomto chudém hornatém kraji živili. Jsou tu ale i zajímavé konkrétní příběhy stromů, zvířat či skal. „První část ukazuje krajinu a přírodu Žďárských vrchů před příchodem člověka,“ popisuje Marie Rajnošková. Kromě plastik, obrazů, ale i videonahrávky jsou v místnosti komody, v jejichž zásuvkách jsou ukryté například odlitky zvířecích stop, větvičky stromů nebo kostry malých zvířat. Návštěvník tak může vše poznávat sám. „To jsou originální losí bobky,“ ukazuje průvodkyně na obsah skleněného válce.
Velké obrazové mapy v další místnosti ukazují, jak Žďárské vrchy vypadaly na začátku 13. století. Později do nich přibyly vápenky, vysoké pece, cihelny nebo pivovary. „Dodneška můžete v okolí Herálce najít na polích kousky skloviny,“ dodává Marie Rajnošková. Dobrý pozorovatel najde v krajině i pozůstatky těžních jam. Když byla ložiska rudy vyčerpaná, začali lidé v chalupách necovat. To znamená vyrábět z lidských vlasů síťky na vlasy nebo rukavičky.
Uprostřed další místnosti stojí velké hnízdo, vyrobené z prutů vypletených starými látkami a svetry. Tam si děti mohou číst zajímavé příběhy o konkrétních zvířatech, stromech a místech. Například se dozvědí, kde byl zastřelen poslední místní vlk, nebo kam až doletěl malý ptáček s čipem na zádech.
Jak už jsme na začátku říkali, vesnička Krátká je opravdu malinká, a kdyby k Domu přírody všichni přijeli autem, neměli by kde parkovat. Proto vedení Domu přírody doporučuje nechat vůz například v nedalekých Blatinách a projít se krásnou přírodou. Cyklisté samozřejmě přijet mohou. Na konec ještě přidáme malou perličku. Po cestě od Blatin a Samotína do Krátké jel v pohádce Obušku z pytle ven Ladislav Pešek na oslu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
