V nemocnicích ubývá pacientů s postcovidovým syndromem. Lékaři to přičítají proočkovanosti obyvatel
Nemocnice v Česku stále léčí pacienty s postcovidovým syndromem. Mohlo by se zdát, že s ubývajícími počty nakažených mají práce méně, ale jak je to ve skutečnosti? To přímo ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové zjišťoval reportér Václav Plecháček.
Čtěte také
Je to skutečně tak, těch případů výrazně ubylo. Lékaři to přičítají především očkování, které chrání před závažným průběhem onemocnění. Třeba v hradecké fakultní nemocnici přibývají týdně už jen jednotky nových pacientů s postcovidovým syndromem a do poraden jich chodí desítky za týden, tedy výrazně méně než třeba před rokem.
Podle Michala Kopeckého z Postcovidového centra hradecké fakultní nemocnice do poraden chodí spíše lidé, u kterých se koronavirus spojil s dalšími zdravotními problémy. „To znamená, že mají oslabenou imunitu nebo predispozičně trpěli nějakou autoimunitní či hematologickou chorobou. Nebo měli plíce už zasaženy předtím. Tito lidé jsou pořád rizikoví a stále k nám v současné době docházejí."
Jak vlastně člověk pozná, že trpí postcovidovým syndromem?
Čtěte také
V principu tak, že se po prodělání koronaviru objevily nějaké zdravotní potíže, které dřív nebyly nebo je dotyčný nevnímal. Může jít o plicní problémy, velkou únavu nebo třeba také přetrvávající kašel.
Jsou to věci, které s koronavirem úplně souviset nemusí, ve fakultní nemocnici měli i případy, že se při důkladnějším vyšetření na základě podobných symptomů podařilo zjistit třeba rakovinu. Ale souviset s koronavirem to může. Je tedy potřeba takového člověka pokud možno důkladně vyšetřit a pak stanovit další postup,
Mají lékaři v boji proti postcovidovému syndromu nějaké jiné zbraně než měli před několika měsíci? Posunula se i tahle oblast stejně jako třeba vývoj vakcín?
Čtěte také
Bohužel se v tomhle směru nic zásadního vymyslet nedá, říká Michal Kopecký z hradecké fakultní nemocnice. „Víceméně ne. My jsme si osahali některé zavedené postupy. V respirační složce je to o rehabilitaci a občas nerehabilitaci, a cílené. Většina těch lidí se chce vrátit velmi rychle do života, takže to přeženou a plíce ještě nejsou tolik regenerovány a prostě to nezvládají."
„A ruku v ruce s tím jde také únava, nespavost, psychické a psychiatrické problémy, které se dají ovlivnit změnou životního a sociálního stylu," dodává Michal Kopecký.
Dodejme ještě, že v hradecké fakultní nemocnici evidovali s postcovidovým syndromem kolem dvou tisíc lidí a aktuální stav je zhruba na třetině počtů loňských.
Související
-
Hradecké Centrum postcovidové péče řeší zdravotní komplikace po covidu. Zájem lidí je obrovský
Fakultní nemocnice Hradec Králové spustila provoz Centra postcovidové péče zajišťující komplexní péči o pacienty, kteří prodělali onemocnění COVID - 19 a trpí dál obtížemi.
-
Nové centrum hradecké fakultní nemocnice dává naději těm, kteří trpí po covidu zdravotními potížemi
Pro lidi s problémy po prodělaném covidu funguje v královéhradecké fakultní nemocnici nové centrum. Lékaři se v něm snaží pomoci pacientům nejen s dýchacími potížemi.
-
„Tělo si pamatuje“. Za zdravotními problémy často stojí naše potlačované nebo negativní emoce
Psychosomatika. V širším slova smyslu jde o komplexní pohled na člověka a jeho zdraví. Protože kategorie zdraví jsou podmíněné nejen tělesně, ale také duševně a sociálně.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Přísaha vyměnila kriminalisty za politiky a spojila se s Motoristy. Ideologické tápání skrývá za ‚střed‘
-
V pražské nemocnici zaměnili pacientky. Lékaři provedli potrat ženě, která přišla jenom na kontrolu
-
Rozšíření mobilizace Ukrajinců? Ty, kdo do armády nechtějí, tady nepotřebujeme, říká paramedik
-
Věk odchodu do důchodu se bude muset zvyšovat, shodli se zástupci vlády a opozice u prezidenta