V neděli už nechodím na akce, po kterých bych se nevyspala, říká kardioložka
Říká, že základním momentem pro prevenci nemocí srdce je to, co nosíme v hlavě. Jako první žena obdržela tzv. Českou Nobelovku, tedy hlavní Národní cenu vlády Česká hlava za celoživotní přínos v oblasti kardiologie na mezinárodní úrovni.
Profesorka doktorka Zuzana Moťovská, mezinárodně uznávaná odbornice na kardiovaskulární onemocnění, se zabývá vlivem pohlaví na zvládání kardiovaskulárních onemocnění, spolupracuje s nejprestižnějšími výzkumnými institucemi světa a váží si kolegů, kteří za svou práci nečekají tituly ani publikace, ale pracují opravdu ze srdce.
Co vlastně podle kardioložky znamená, mít srdce na pravém místě?
Srdce na pravém místě, kromě toho anatomického pohledu, samozřejmě znamená především vztah k okolí jednak ve vztazích sociálních, ale i k přístupu k tomu, jak se začleňujete, jak v tom prostředí působíte. Nejedná se jenom o práci, ale prostě o každý den.
Když máte srdce na pravém místě, tak to trošičku znázorňuje i to, že když venku prší a jedete autem a vidíte, že někdo přechází přes cestu a nemá deštník, vy jste v tom chráněném prostředí, tak vám nevadí zastavit a nechat projít toho člověka. To jsou takové prostě úplně všednosti našeho každého dne.
Zásadní je obklopovat se skvělými kolegy.
Co jste se díky kardiologii naučila?
Mně akutní kardiologie ovlivnila velmi život v tom, že na řešení akutních stavů musíte být prostě připravený. Když použiji výraz v pohodě, tak si myslím, že to zahrnuje mnoho aspektů, které bych tím chtěla zdůraznit. To znamená, že ovlivní vás to v tom, že v neděli už nechodíte moc na akce, kde byste se potom nevyspala. Když děláte s akutními pacienty, musíte být připravena.
Ty stavy vyžadují, abyste uměla správně situaci vyřešit, aby váš mentální i fyzický stav odpovídal tomu, co akutní pacient potřebuje.
Opravdu mě zajímá cokoliv, co se týká medicíny, nějaké nové poznání. Proto mám třeba velice ráda mezioborové spolupráce. Ten organismus je jeden. A jeden člověk, když má nemoc, tak ovlivňuje funkci všeho ostatního. Takže nikdy nemůžeme říkat, že máme jenom srdce a jenom oko a jenom centrální nervovou soustavu. Ten organizmus je jednotka. Musí být v nějaké rovnováze. Když se v té rovnováze cokoliv naruší, ovlivní to všechno ostatní.
Jaké mýty týkající se vašeho oboru musíte pořád dokola vyvracet?
Často se mě ptají lidi, kteří medicínu nedělají, že by nemohli dělat takovou práci, jakou už řadu let dělám já, akutní kardiologii, protože to jsou akutní stavy, a to prostředí stresuje, že by špatně snášeli, když pacienti umírají.
To je ten mýtus, protože my ty pacienty zachraňujeme. Akutní kardiologie je v tom úžasná, že nám umírá velice málo pacientů. Ta atmosféra v té práci je vlastně naskrz pozitivní.
Poslední otázku klade umělá inteligence: Jak by zněla vaše zpráva do budoucnosti? Co byste chtěla, aby se dozvěděli lidé o vašem oboru za dalších 50 let?
Posledních 8 let jsem se velmi intenzivně věnovala tomu, abychom nějak ovlivnili mortalitu pacientů s infarktem, kteří mají kardiogenní šok. Takoví pacienti prostě umírají, umírá z nich každý druhý zatím. Všichni se velice snažíme a moc se nám to ale nedaří. A byla bych velice ráda, aby za 50 let byla mortalita na tyto stavy poloviční. To by mě opravdu velmi potěšilo.
Čím ji kardiologie překvapila? Proč by nechtěla mít neomezený čas a proč ráda nestíhá? Co jí nejvíc chybělo jako mladé lékařce? Poslechněte si celý rozhovor s kardioložkou Zuzanou Moťovskou.
Související
-
Záchranář Marek Dvořák: Nesmyslů je v seriálech celá řada. Lidé je chtějí i při ostrých výjezdech
Doktor Marek Dvořák se narodil v Pardubicích. Působí u letecké i pozemní zdravotnické záchranné služby v Hradci Králové a je velmi aktivní na Instagramu.
-
Osmdesátileté plíce někdy fungují lépe, než ty od dvacetiletého dárce, říká profesor Lischke
Nebývá ve studiu zvykem, abych se hosta ptala, jestli si nechce nechat při rozhovoru zapnutý mobilní telefon. Profesor Robert Lischke je transplantační chirurg.
-
Je válka, řekla maminka. Pro povolání lékaře se profesor Beran rozhodl v roce 1968
Dlouhé roky pracoval v oblasti prevence, léčby a izolace extrémně nebezpečných nákaz. Věnoval se problematice těch zvlášť virulentních, jako je ebola, nebo antrax.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.