V místě budoucí kašny na historickém Velkém náměstí v Hradci Králové začal archeologický průzkum

Čtěte také

Vlněné prádlo ze Sokolova obletělo Měsíc! Trika i spodní kalhoty si oblékla posádka mise Artemis 2

Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami. Tým vědců pod vedením Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd pracuje na nové technologii hyperspektrální kamery, která pomůže i vývoji konstrukce tepelných štítů kosmických lodí, jež chrání loď i posádku před extrémními teplotami ve vesmíru. Aktuálně se s ní povedlo pořídit unikátní snímek meteoru. Hyperspektrální kamery poskytují daleko detailnější informace o zobrazovaném objektu než klasické, protože rozkládají světlo do úzkých pásem často i mimo viditelné spektrum. Satelitní sítě by měly umožnit systematické sledování meteorů či návratových modulů do atmosféry, a to i v místech, která jsou mimo dosah pozemních astronomických sítí. Hyperspektrální kamery se dosud využívají zejména ke sledování povrchu Země na odlišení stavu vegetace nebo mapování oceánů.

Čtěte také

Pochlebující umělá inteligence představuje riziko pro naši schopnost činit zodpovědná rozhodnutí

V Ostravě otevřou laboratoř pro výzkum pokročilých materiálových technologií. Technická univerzita Ostrava otevře laboratoř litografických a tenkovrstvených technologií. Díky tomuto novému pracovišti na katedře materiálového inženýrství a recyklace získá materiálově technologická fakulta Moderní zázemí pro výzkum i výuku. Laboratoř se zaměří například na vývoj a aplikaci bezpečnostních holografických a na výzkum materiálů využitelných v polovodičovém průmyslu. Otevření této laboratoře představuje významný krok v posílení aktivit v oblasti špičkového materiálového výzkumu i spolupráce s průmyslem. Studenti i vědci budou mít k dispozici moderní technologie, které odpovídají aktuálním trendům v oblasti nanotechnologií a polovodičových materiálů.

Archeologové v Egyptě našli v břiše mumie papyrus s kopií Homerovy Iliady. Španělští archeologové objevili v Egyptě papyrus s kopií Homérovy Iliady uvnitř mumie pohřbené před 16 sty lety v římském období. Jedná se o první případ, kdy vědci objevili řecké literární dílo spojené s mumifikací. U mumií se běžně nalézali spíše magické texty obsahující rituální praktiky psané v řečtině. Tento objev má zásadní význam pro pochopení pohřebních zvyků a náboženského života ve starověkém Egyptě. Není to poprvé, co experti našli řecké papyry svázané, zapečetěné a shrnuté do procesu mumifikace, ale dosud měl jejich obsah převážně magický charakter. Vědci byli zejména překvapení tím, že papyrus tvořil součást balzamovacího rituálu.

Čtěte také

Při opravě historického domu ve Dvoře Králové nad Labem našli archeologové mince z doby Karla IV.

Neurologická klinika ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze oslavila 100 let. 22. dubna roku 1926 vznikla jako jedno z prvních neurologických pracovišť ve střední Evropě. Od té doby se z ní stalo významné klinické i výzkumné centrum, které zásadně přispělo k rozvoji neurologie v Česku, a to od reflexního kladívka k moderní biologické léčbě, dále také implantaci elektrod a třeba i adaptivnímu řízení mozku. Když v roce 1926 neurologická klinika ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze vznikla, patřila k průkopnickým pracovištím ve střední Evropě. Před více než 40 lety měla klinika téměř 150 lůžek. Průměrná ošetřovací doba byla 35 dnů. Dnes je průměrná ošetřovací doba méně než týden a ze 150 lůžek je jich 58. Podle přednosty Neurologické kliniky Roberta Jecha není neurologie zdaleka jen o mozku, ale zahrnuje celý nervový systém.

V místě budoucí kašny na historickém Velkém náměstí v Hradci Králové začal archeologický průzkum. Práce archeologů omezily parkování v západní části náměstí v blízkosti bývalé radnice č.p. 1, kde by měla kašna vyrůst. Archeologické práce potrvají přibližně do konce května. Podobu kašny město vybralo loni v architektonicko výtvarné soutěži. Její instalace bude součástí celkové přestavby Velkého náměstí, kterou město chystá. Oblast Velkého náměstí je na archeologické nálezy poměrně bohatá. Nedávno archeologové našli při rekonstrukci podzemních prostor severní části Galerie moderního umění odpadní jímky ze 13. století. Loni v Tomkově ulici objevili dřevěný chodník ze druhé poloviny 13. století, ke kterému z jižní strany přiléhaly roubené dřevěné stavby.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!