V létě se naše tělo chová podobně jak žák po vysvědčení. Vyvíjejme pohybovou aktivitu, ale postupně
S fyzioterapeutem Filipem Mrázem z REHA Centra v Hradci Králové si povídáme o létě a prázdninách z hlediska pohybu. Protože letní období je časem, kdy si vyhradíme nějakou chvíli na volno, věnujeme se více aktivitám, na které není čas v běžném pracovním či školním roce.
Nárazové nebo nevhodné fyzické aktivity a sporty, ale třeba i delší sezení při cestování nebo ležení například na pláži, to vše nám může způsobovat určité obtíže. Jaké signály nám tělo vysílá?
V létě se naše lidské tělo chová podobně jak žák po vysvědčení. Někteří jedinci chtějí celé prázdniny sportovat, jiní zase naopak proválet někde na té pláži na lehátku. Tělo ale na to není zvyklé a nelíbí se mu náhlé změny, ať už směrem nahoru, v rámci přetížení, nebo zase směrem dolů v rámci odpočinku.
Čtěte také
Tak či tak by měl člověk vyvíjet nějakou pohybovou aktivitu, ale musí to být postupně. Protože v těle nastávají jisté adaptační změny v rámci týdnů. To znamená, nemůžeme dělat nárazově hned něco, jak se říká, do plných.
Držet tedy v rámci pohybových aktivit nějaký zlatý střed po celý rok by bylo ideální, ale ne každému se to daří. Co tedy děláme špatně?
Například, když jedu na dovolenou do Chorvatska, tak hned skočím na paddleboard nebo do vody. Měla by tomu ale předcházet nějaká odpovídající rozcvička, pro zahřátí organismu i ve vodě. A potom postupně v rámci dnů mohu aktivitu navyšovat, řekněme každý den o 10, maximálně 15 procent zátěže.
Naopak, když jsem zvyklý sportovat celou dobu, nemohu se zase válet týden v písku nebo na lehátku a pak si najednou řeknu, jdu si zasportovat. To je přesně moment, kdy se může stát nějaký úraz. Tělo bylo týden v klidu a teď musí hned zase jet na 100 procent.
Čtěte také
Ani jedna z těchto dvou variant tedy není vhodná. Snažme se spíše neustále tělo rovnoměrně udržovat v chodu, na dovolené i v průběhu celého roku.
Co změny teplot při klimatizaci nebo hodně studená voda po ležení na sluníčku?
U klimatizace je důležité, když nás čeká třeba dlouhá cesta a venku je přes 30 stupňů Celsia, tak si hodně lidí nastaví klimatizaci v autě na 20, někteří dokonce i na 18 stupňů. A potom ona změna, když vystoupí z auta, ten náraz, šoková změna teploty, může způsobit například akutní ústřel krční páteře.
Nastavení klimatizace by mělo být maximálně 5 stupňů rozdílu oproti venkovní teplotě. Tedy pokud je venku 30 stupňů, v autě by mělo být minimálně 25 a vše by mělo být v pohodě.
Celou letní radioporadnu s fyzioterapeutem Filipem Mrázem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
