V Krkonoších stojí domy, které nejsou napojené na veřejný vodovod. Využívají skvělé horské prameny
V Česku jsou stále stovky tisíc lidí, kteří nemají domy a byty napojené na veřejný vodovod. Většinou už nejde o celé obce, ale jejich části. Třeba v jednom z nejoblíbenějších krkonošských středisek - Benecku - se to týká zhruba poloviny obyvatel.
Čtěte také
Benecko je jedno z nejvýše položených a také nejoblíbenějších krkonošských středisek. A bílé jsou tam nejen svahy Žalého, ale i silnice. Díky tomu, že tu v zimě nesolí silnice, je zdejší voda kvalitní.
Na Benecku je všude bílo. Je to pohádka i pro starostu Jaroslava Mejsnara? „Tím, že se nesolí silnice, tak je zimní údržba komplikovaná. Ale protože jsme na území národního přírodního parku, část obce je ve 3. zóně a část v ochranném pásmu, na to by možná šla vyjednat výjimka.“
„Ale poblíž komunikace máme vodní zdroje a to si nemůžeme dovolit, abychom si kontaminovali pitnou vodu,“ doplňuje Jaroslav Mejsnar.
Čtěte také
S Mirkou Chaloupskou, manažerkou Svazku měst a obcí Krkonoše, stojíme na rozcestí nad Hančovkou. „V místě, kde i voda vyvěrá na povrch. Jsou tu i rezervoáry pitné vody pro řadu rodinných domků. Nikdo z nich nemá napojení na obecní vodovod. Jde o kvalitní pitnou vodu, která se nemusí nijak upravovat.“
Prameniště skutečně nad a pod silnicí. Vodní zdroje, které zásobují dokonce i Jilemnici. Nicméně pojďme k těm výjimkám.
V Krkonoších platí pro chemickou údržbu na třech komunikacích. Pro cestu k hraničnímu přechodu v Harrachově, Herlíkovice - Špindlerův Mlýn a Horní Maršov - Pec pod Sněžkou.
„Kdo zná ty cesty před 20 lety, tak ví, že nad Vrchlabím řidič najel do ledových kolejí a musel jet v koloně až do Špindlerova Mlýna. Pro záchranné složky byla taková cesta velmi těžko sjízdná. Nicméně i ona výjimka má svá omezení.“
Čtěte také
„V okamžiku, kdy skutečně silnici není možné udržet sjízdnou jinak, tak mohou silničáři použít sůl. Obvykle 5 až 10 gramů na metr čtvereční. V extrémních případech pak až 20 gramů na metr čtvereční,“ říká Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku.
„Před lety jsme byli na studijní cestě v rakouských Alpách a tam se to v podstatě udržuje všechno chemicky už více než 20 let. A tvrdili, že nezaznamenali žádný zásadní negativní vlivy na okolní přírodu," vysvětluje Jaroslav Mejsnar.
Tady na Benecku, bílá pohádka to je. Pro filmaře například ideální. Pane starosto, tady by si mohl obecní úřad pořídit saně s koníkem. „Možná, že se někdo najde a bude tady tuhle službu nabízet,“ směje se Jaroslav Mejsnar.
Související
-
Rozpůlený dům. Osudy krkonošské česko-německé rodiny zahalené tajemstvím v knize Alice Horáčkové
S novinářkou a spisovatelkou Alicí Horáčkovou si povídáme o její nejnovější knize s názvem Rozpůlený dům, což je velmi působivý a čtivý román o česko-německých Krkonoších.
-
Nejkrásnější krkonošská louka je na Benecku
Správa Krkonošského národního parku vyhlásila letošní výsledky soutěže Miss louka.
-
Skalákova studánka se zázračnou vodou z Jiráskova románu Skaláci. A Maternické strašidlo
Maternice bývala úkrytem i pomyslným středem kraje Jiříka Skaláka z Jiráskova románu Skaláci a je nejznámější právě svojí Skalákovou studánkou.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Temnota se teď dostává na světlo, říká moderátorka po své výpovědi u soudu s Cimickým
-
‚Na východě nic není.‘ Slovenské pohraničí by mohl nastartovat vstup Ukrajiny do EU
-
‚Největší posílení obrany za poslední generaci.‘ Británie uvede zbrojní průmysl do válečného režimu
-
Hokejový útočník Voráček potvrdil konec kariéry. Mistr světa z roku 2010 se loučí ve 34 letech