V krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině v Hradci Králové stále pomáhají desítky dobrovolníků

Čtěte také

V královéhradeckém Aldisu funguje Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině. Jak to tam vypadá?

Náplní práce dobrovolníků je úplně všechno, co je v tu chvíli potřeba.

„Mám mluvit česky nebo ukrajinsky?“ Vitalije jsem potkala hned u vchodu do Krajského asistenčního centra pomoci v Hradci Králové. Nestihl se ani otočit už bylo zapotřebí jeho jazykových znalostí. „Jsem z Ukrajiny a tady bydlím už 13 let. Protože jsem nebyl ani na vojně, tak to je jediný způsob jak mohu pomáhat, když nastala taková situace.“

V centru je první den a rozkoukává se. Jak se cítí v tomto prostředí a připadá si platný? „Zatím je tady tlumočníků dost, ale každou chvíli může nastat nával lidí a tlumočníci budou všichni zapotřebí.“

Čtěte také

Z přehlceného pražského asistenčního centra pomoci Ukrajině míří uprchlíci do krajských center

Kolik jazyků ovládá? „Umím ukrajinsky, jsem rodilý mluvčí. Dál umím rusky, česky, anglicky, polsky se dorozumím, ale nehovořím. Slovenštinu samozřejmě také ovládám a základy španělštiny. To je asi vše.“

Je tady mnoho dobrovolníků, kteří pomáhají. Mezi nimi také Anastázie, ta pracuje pro Diecézní charitu v Hradci Králové. Ta pochází z Ruska. „V ukrajinštině se postupně zlepšuji, není to můj mateřský jazyk, ale myslím si, že to vůbec není podstatné. Hlavní je, aby si lidi rozuměli. Dokáži jim poradit a jsem ráda, že jako občanka Ruska mohu pomoci.“

A mluví na Ukrajince rusky? „Ano, hovořím na ně především rusky. Když oni mluví ukrajinsky, tak třeba Zakarpatská Rus má trošku jiný dialekt, tak se někdy musím zeptat ještě jednou, ale nikdo s tím zatím ještě problém neměl.“

Čtěte také

Královéhradecké kongresové centrum Aldis se změnilo v asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky

Jak ona se osobně cítí? „Pro mé svědomí je to dobré, uklidňuje mne to, že tady mohu fyzicky pomáhat. Už nejsem v takovém šoku, jako jsem byla na začátku, díky tomu, že děláme dobrou společnou věc. Oni jsou jistě vděčni českému státu za pomoc. Je to obrovská pomoc a je vidět, že lidský život tady něco znamená.“

Její maminka žije v Rusku. „Ona žije na dálném východě. Je tam spousta lidí, kteří se v tom ocitli nevinně. Nevolili tohoto prezidenta. Já osobně jsem byla na ambasádě a nevolila onen pozměňovací návrh ústavy, aby prezident byl být volen prakticky nekonečně. Ale to je prostě kapka v moři, udělala jsem, co jsem mohla.“

Anastázie i ostatní dobrovolníci tráví v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině v Hradci Králové denně mnoho hodin. Ti, se kterými jsem mluvila, počítají i s dlouhodobou pomocí.