V Hradci Králové si připomínají 150. výročí narození Františka Ulricha

22. září 2010

Ve sboru kněze Ambrože v Hradci Králové se v pátek 6. února 2009 uskutečnila vzpomínka 150. výročí narození Františka Ulricha. Osobnost advokáta, politika a básníka Františka Ulricha je neodmyslitelně spjata s Hradcem Králové. S rozumem, prozíravostí a vkusem tu starostoval nepřetržitě 34 let, během nichž východočeskou metropoli proměnil v urbanistickou perlu. Dnes je po něm pojmenováno jedno z hlavních náměstí a připravuje se realizace jeho pomníku. S Ulrichovým odkazem, od jehož narození uplyne v pátek 6. února 150 let, se ale lze setkat na každém kroku.

"Jeho zásluhou se stal Hradec Králové velkým, krásným a moderním městem," napsal o něm kdysi historik František Tichý. Ulrich byl prototypem politika, který pro svou vizi budoucí podoby města dokázal najít způsoby jejího financování a realizace. Snil o vytvoření moderního Hradce, sjednoceného s okolními obcemi.
Hradec pod Ulrichovým vedením zažíval obrovskou výstavbu a rozvoj. Díky starostově prozíravé spolupráci s Janem Kotěrou a jeho žákem Josefem Gočárem vznikla unikátní moderní část města. Významné architektonické a urbanistické zakázky Ulrich ovšem svěřoval i vynikajícím místním architektům, jakým byl například Oldřich Liska. Podle promyšlené jednotné koncepce vznikaly modernistické stavby, byl přijat životaschopný regulační plán, v jehož rámci byl upraven tok Labe a Orlice, a došlo i na elektrifikaci ulic.
Tvář města obohatily reprezentativní stavby a veřejná prostranství, která na sebe i po letech upozorňují svým velkorysým provedením. Patří k nim například Okresní dům, secesní budova muzea na Eliščině nábřeží, přestavěný Grandhotel, upravený Pražský most s osvětlením na obloucích, trojúhelníkové Masarykovo náměstí, gymnázium J. K. Tyla ve tvaru otevřené knihy, a v neposlední řadě i nové centrální náměstí později pojmenované Ulrichovo.
Rodák z královéhradeckého domu U Špuláků do politiky vstoupil roce 1889, kdy se už coby známý advokát stal městským radním za Národní stranu svobodomyslnou. Starostou byl zvolen o šest let později v den svých 36. narozenin. Mimo to zasedal v Českém sněmu (1891 až 1913), kde hájil zájmy polabských měst, Hradce Králové, Jaroměře a Josefova.
Jako člověk s velkým rozhledem podporoval od počátku svého působení na radnici osvětovou činnost: zasadil se o založení městské knihovny, uspořádal národopisnou výstavu, kladl důraz na rozvíjení spolkové, obchodní a průmyslové činnosti. Rovněž se mu podařilo do Hradce přilákat významné regionální instituce.
S funkcí starosty se otec tří dětí rozloučil na vlastní žádost v říjnu 1929 po 34 letech v čele města, kdy byl po celých osm volebních období volen zástupci všech politických stran. Na veřejný život ale docela nerezignoval. Dál působil v čele Obchodní ústředny a byl zvolen i prvním předsedou hradeckého Aeroklubu. Zemřel v Rokycanech 18. května 1939 během pobytu u dcery Ludmily, pohřben byl v Praze-Strašnicích.
Hradečtí se svému starostovi odvděčili už v roce 1921, kdy jej jmenovali čestným občanem města. Po sametové revoluci odhalili ve vestibulu magistrátu města také jeho bustu. Na velkorysejší ztvárnění Ulrichovy památky ale město stále čeká, již sedm let se vlečou spory o podobu Ulrichova pomníku na náměstí, které nese jeho jméno.

Spustit audio