V českých dějinách konkuruje knížeti Václavovi jen Karel IV. nebo Jan Žižka. Údajů je o něm ale málo

28. září 2022

Našimi svátečními hosty jsou Petra Rokoská a Radek Bláha, archeologové z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Připomínáme si Den české státnosti, je 28. září a v kalendáři jméno Václav. 

Připomínáme si Svatého Václava, což byl český kníže, světec a hlavní patron českého národa, symbol české státnosti. Kolem jeho osobnosti je spousta známých legend.

Co o něm ale víme skutečně? Měl se narodit kolem roku 907, ale ani přesné datum jeho narození vlastně neznáme.

Je to tak. Výpočet doby narození knížete Václava je odhad na základě výpovědi různých pramenů. Takže se jedná pouze o orientační datum, i když je velice pravděpodobně správné.

Rozcházejí se také údaje o tom, v kolika letech se vlastně ujal vlády knížectví. Někde je uváděno, že už ve svých 14 letech, jinde potom, že to bylo ve věku 17 let.

Václav je teprve čtvrtým v pramenech doloženým Přemyslovcem po svém dědu Bořivojovi, strýci Spytihněnovi a otci Vratislavovi.
Radek Bláha, archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové

Svatý Václav patří nepochybně mezi nejznámější historické osobnosti. V českých dějinách mu může konkurovat jen takový Karel IV. nebo Jan Žižka. Ale právě k knížeti Václavovi máme nejméně jistých údajů.

Souvisí to s tím, že nejvíce informací o něm podávají legendy, které ovšem neměly zachytit jeho skutečný život, ale život světce.

Čtěte také

Proto spousta údajů, které se o něm v těch legendách nebo i dalších pramenech dají nalézt, může být i ve vzájemném rozporu. Prostě i podle toho, z jakého období ona legenda pochází, kdo ji psal a s jakým záměrem.

S jistotou víme asi to, že se jednalo o knížete z rodu Přemyslovců, který žil v první třetině 10. století. Což byla doba velice neklidná a hektická. Kdy se ovšem rodí Český stát. Není to ale stát v dnešním slova smyslu, s pevnými hranicemi nebo volenými demokratickými institucemi.

Jde ještě o stát onoho starého typu, který můžeme chápat jako území ovládané určitým panovníkem, knížetem. Kde rozhodoval suverénní vládce z rodu Přemyslovců.

Václav je v podstatě teprve čtvrtým v pramenech doloženým Přemyslovcem po svém dědu Bořivojovi, strýci Spytihněnovi a otci Vratislavovi. Ti panovali před ním.

Čtěte také

Zároveň je to doba po rozpadu těsně předstátního útvaru zvaného Velká Morava, který zanikl z mnoha důvodů a jedním z nich byl i vpád Maďarů. A právě s Maďary se museli potýkat i první Přemyslovci. A dokonce podle některých pramenů Václavův otec Vratislav měl zahynout v souvislosti s boji s Maďary.

Ovšem to nebyl jediný problém té doby. Určitou krizí procházela také Východofrancká říše, kde skončila vláda Karlovců. A nástupnické státní útvary, tedy knížectví, bojovaly o moc. To je potom také záležitost, která se týká právě života knížete Václava.

Čili byla to velice zajímavá doba, o které toho z písemných pramenů mnoho nevíme. A kde leccos mohou napovědět také archeologické nálezy.

Celý rozhovor o počátcích české státnosti s archeology Petrou Rokoskou a Radkem Bláhou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související