V archeoskanzenu v Nasavrkách mohou návštěvníci nahlédnout do tajemného světa Keltů

3. červenec 2018
Česko – země neznámá

V Nasavrkách u Chrudimi v Pardubickém kraji vzniká Keltský archeoskanzen. Největší muzeum v přírodě věnované životu dávných Keltů v České republice.Keltský skanzen je největší svého druhu v Česku. Pokud se zakladatelům archeologického parku podaří naplnit všechny vize, mohl by se stát i největším keltským muzeem v přírodě ve střední Evropě.

 

 

Nasavrcký skanzen je rekonstrukcí keltského "města" z mladší doby železné, z období 2. až 1. století před naším letopočtem. Hlavním impulsem k založení muzea se staly archeologické nálezy keltského oppida v nedalekých Českých Lhoticích.

Oppidum v Českých Lhoticích je významná archeologická lokalita. Kdysi v tomto hradišti mohly žít stovky lidí. Panoval tam čilý obchodní ruch a fungovala i výměna zboží, které putovalo po jantarové stezce. V Českých Lhoticích se dodnes zachovaly linie obranných valů a touto lokalitou dnes vede naučná Keltská stezka. 

Archeologický výzkum potvrdil, že do hradiště vedla poměrně mohutná vstupní brána. A právě její repliku si můžete prohlédnout v Keltském archeoparku v Nasavrkách. Tvoří ji zpevněná kamenná zeď, sypaný val a příkop. „Ze zpráv antických historiků víme, že valy byly uvnitř keltských hradišť dobře hlídané a dokonce po nich mohly jezdit i vozy. Obránci oppida se tak mohli rychle přesunout tam, kde byli potřeba,“ vysvětluje průvodkyně skanzenem archeoložka Blanka Zelená.

Keltská obydlí jsou vytvořena podle reálných nálezů

Všechny velké stavby ve skanzenu se opírají o reálné nálezy. Návštěvníci si mohou prohlédnout několik dvorců. Největší z nich je usedlost kováře. „Je to typická kůlová stavba s vypletenými stěnami z proutí. Ty jsou omazané hlínou, tzv. mazanicí, což byla velmi dobrá tepelná izolace,“ vysvětluje Blanka Zelená. „V chalupě je vidět, jak vypadal hlavní obytný prostor s otevřeným ohništěm a jak například fungoval hliněný lapač jisker nad ohništěm, který zajišťoval, aby se nevzňala došková střecha.“

Ve skanzenu si můžete prohlédnout také usedlost kameníka, hrnčíře nebo polozemnici - dům zahloubený v terénu. Ten mohl sloužit jak k bydlení, tak i jako dílna nebo sklad. Kromě větších staveb ve skanzenu uvidíte i celou řadu drobných hospodářských objektů, včetně živých slepic nebo ovcí.

Keltský archeoskanzen vzniká v Nasavrkách s přestávkami od roku 2011. Je to projekt místního spolku Boii, který spolupracuje s odborníky z Archeologického ústavu Akademie věd ČR a z Univerzity v Hradci Králové. Návštěvníci si ve skanzenu mohou vyzkoušet celou řadu činností, hlavně při speciálních programech. K těm oblíbeným patří oslavy keltských svátků, především letní festival keltské kultury Lughnasad, který se koná na přelomu července a srpna.

Pokud se o světě Keltů chcete dozvědět další zajímavosti, stojí za to vydat se z Nasavrk po naučné Keltské stezce. Je to okruh dlouhý devět a půl kilomteru, lemují ho naučné tabulky s informacemi o životě, zvycích a kultuře Keltů. Stezka vede přírodní rezervací Krkanka, míří do prostoru bývalého keltského oppida a je možné vystoupat i na rozhlednu Boiika. Stezka se pak vrací do Nasavrk, kde si na zámku můžete prohlédnout expozici Po stopách Keltů.

Spustit audio