Unikátní betlém Josefa Probošta je po opravě opět k vidění v třebechovickém muzeu

Proboštův betlém
Proboštův betlém

V muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem je k vidění unikátní skříňový betlém, který má na délku úctyhodných sedm metrů. Pohyblivá stavba řezbáře Josefa Probošta prošla nedávno kompletní renovací.

Unikátní řezbářské dílo vznikalo od roku 1882 až do Proboštovy smrti v roce 1926. Kromě Josefa Probošta se na něm podíleli i lidoví řezbáři Josef Kapucián a Josef Friml. Jednotlivé figury i scény vykazují hodnotu uměleckého díla, dalo by se říci, že co figurka, to dřevěná socha.

Josef Probošt byl hluboce věřící, měl proto pro své dílo silnou motivaci. V archivech historici zjistili, že Josefu Proboštovi se narodil syn, který se nedožil ani jednoho roku. Teprve po deseti letech se manželům narodila dcera. Ta ale na slavný betlém nevzpomínala ráda, protože prý veškerá práce v hospodářství zbyla na ni a její matku, protože otec se věnoval řezbě.

Skříňový mechanický betlém má délku téměř sedm metrů a původně byl stavěn do rohu. K napřímení došlo později pravděpodobně z praktických důvodů, protože Josef Probošt s ním cestoval nejen po sousedních obcích a poutích, ale také po mnohých výstavách. V roce 1906 získal na výstavě Zemské jednoty řemeslnické v Chrasti u Chrudimi za vystavený betlém diplom a zlatou medaili „Práci a pokroku“. Nedostavil se však očekávaný finanční zisk a Proboštův betlém dokonce pár let po smrti autora málem upadl v zapomnění.

Úplný konec ale nedopustil nadšený obdivovatel Proboštovy práce, třebechovický učitel František Skřivan. Betlém byl od rodiny odkoupen, dostal elektrický motorek a bytelný podvozek a v roce 1935 se opět vydal na cesty.

Proboštův mechanický betlém - celkový pohled

Betlém si měl vydělat na své útočiště

Z dnešního hlediska bychom řekli, že převážení takového díla bylo značně riskantní. Dokud ho vozil sám řezbář Probošt, mohl v případě potřeby figurky opravit nebo znovu vyrobit, protože při stěhování vždy hrozila nějaká újma. František Skřivan chtěl však předváděním třebechovického betlému získat finanční prostředky na budovu, ve které by dílo získalo důstojný prostor. Navíc se v té době ještě nejednalo o kulturní památku. A tak byl betlém třeba i na světové výstavě v Montrealu. Unikátní řezbářské dílo obdivovali lidé na Slovensku, v Polsku a prohlédla si ho i britská královna v Londýně.

Třebechovický Proboštův betlém je jediným betlémem v České republice prohlášeným za národní kulturní památku, stalo se tak v roce 1999. V roce 2013 se přestěhoval ze staré muzejní budovy v Třebechovicích do nové budovy Muzea betlémů na třebechovickém náměstí. A v roce 2015 se začalo s jeho celkovou opravou.

Proboštův mechanický betlém

Několik měsíců mohli návštěvníci muzea sledovat za skleněnou stěnou práci restaurátorů, kteří celý betlém „odstrojili“ a nahlédli do míst, která patrně naposledy viděl sám Josef Probošt. Více než 2 000 vyřezávaných dílů a celá mechanika byly opraveny, některé figurky znovu rozpohybovány. Celý výjev připomínající oltář tak může nadchnout další návštěvníky.