Úměra! Čím víc zneužíváme antibiotika, tím větší má bakterie možnost vytvořit si obranné mechanismy

Infektolog Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole|foto:Patricie Strouhalová, Český rozhlas

Na úvod vysvětlíme pojem rezistence na antibiotika. Někdy se laicky říká, že si naše tělo na antibiotika zvyklo, proto už tolik nezabírají. Je tohle tvrzení správné? Opravdu se to týká našeho těla nebo samotných bakterií, které způsobují dané onemocnění?
To je dobrá otázka, protože opravdu se to týká těch bakterií. Jen připomenu, že antibiotika jsou chemické látky a léky, které přímo zabíjejí bakterie způsobující nám infekce. A rezistence je přesně to, že si bakterie dokáže vytvořit ochranný štít, obranyschopnost proti antibiotikům.

Antibiotika jsou opravdu zázrak, kterého bychom si ovšem měli vážit a používat ho jen v nejnutnějších případech, kde je potřeba.
MUDr. Marek Štefan, MBA, z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol

A dokonce ony mechanismy rezistence a obranyschopnosti si dokáží ty bakterie předávat mezi sebou. Takže to je velmi zákeřné z jejich strany. A platí tady přímá úměra, čím více zneužíváme antibiotika, tím více dáváme bakteriím možnost vytvořit si obranné mechanismy.

Čtěte také

Hledání lepší antibiotické léčby. Objeven mechanismus, jak bakterie unikají před účinky antibiotik

Například když někdo bere opakovaně antibiotika, užívá je často, pak už tedy u něj nefungují tak, jak by si představoval?
Ještě to je trošku komplikovanější. Nesmíme si to představovat jako věc, která je individuální u toho konkrétního pacienta. I když to se také někdy může stát, pokud by někdo třeba bral antibiotika roky, tak samozřejmě v jeho těle vzniknou rezistentní bakterie.

Ale spíše se jedná o záležitost na populační úrovni, že se to nasčítá. Čím více se antibiotik v populaci mezi běžnými lidmi, jak v ambulancích, tak v nemocnicích používá, tak masa oněch antibiotik působí tlakem na ty bakterie, aby se vytvářela rezistence.

Dá se říci, bakterie kterých onemocnění jsou dnes nejodolnější? Které jsou nejsilnější?
Platí to, že každá bakterie si dokáže vytvořit rezistenci na každé antibiotikum. Pokud to antibiotikum používáme běžně, tak si bakterie dříve nebo později rezistenci vytvoří. Ale jsou takové šikovnější bakterie, můžeme říci lidově, které dokáží sbírat dokonce několik mechanismů rezistence najednou a ty si pak vzájemně předávat s jinými druhy bakterií.

Čtěte také

Krok vpřed v potírání bakteriálních infekcí. Vědci navrhli peptidy schopné ničit i rakovinové buňky

Patří tam bakterie, jako je Stafylokokus aureus nebo Klebsiella pneumoniae, Escherichia coli, to jsou všechno bakterie, které máme v těle a běžně s námi žijí. A dokáží si právě tím, jak používáme antibiotika, vytvořit onu rezistenci.

Důležité je samozřejmě, zda se jedná o onemocnění způsobené bakteriemi nebo viry. Můžeme zobecnit a připomenout v těchto případech použití antibiotik?
Můžeme, protože opravdu antibiotika, tedy měli bychom správně říkat antibakteriální látky, ale zkracujeme to na antibiotika, působí pouze na bakterie. A bakterie je něco jiného než virus. Virus je úplně jiná forma mikroorganismů, na kterou z různých biologických důvodů antibiotika neúčinkují.

Máme na některé viry tzv. antivirotika, nebo můžeme říci antibiotika na viry, abychom to zjednodušili, ale těch je mnohem méně než antibiotik. A také mnohem méně virových onemocnění musíme vůbec léčit přímo těmi antivirotiky. Protože virová onemocnění z chřipky nebo z nějakého běžného nachlazení, prostě odejdou sama tak, jak přišla.

Čtěte také

X-men českých vědců je na světě! Speciální látka umí dopravit léčivo přímo do konkrétní buňky v těle

Jenomže někdy to déle trvá. A za tím je naše netrpělivost a zrychlená doba. Proč lidé nechtějí nemoc vyležet? Nemáme na to čas?
Je to přesně tak. Musíme si uvědomit, to já vždy říkám, že my antibiotika nemáme ani 100 let, používáme je běžně od 40. let 20. století. A zvykli jsme si na ně, jako na takový servis, že máme léky, které dokáží zabít bakterie.

On je to opravdu vlastně zázrak, kterého bychom si ovšem měli vážit a používat ho jen v nejnutnějších případech, kde je potřeba. Zvláště teď na podzim a v zimě jde člověk často k lékaři s potížemi z nachlazení, což bývá z 99 procent prostě viróza, na kterou antibiotika nejsou potřeba.

Celou radioporadnu na téma antibiotika s MUDr. Markem Štefanem, MBA, z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol si můžete poslechnout v našem audioarchivu.