Umění se nemá líbit, má vám rvát vnitřnosti. Občas to vypadá, že instituce chápou kulturu jako plevel

13. únor 2017

Kunshistorička Martina Vítková bude hostem pořadu Návštěva Českého rozhlasu Hradec Králové v neděli 12. února 2017 v 18:30 hodin. K poslechu rozhlasového portrétu tvůrčího člověka, ve kterém se nedozvíte pouze o jeho profesi, ale i o věcech a názorech osobních, které často zůstávají veřejnosti ukryty, vás zve Eva Boudová.

Vyrostla jsem v Kostelci nad Orlicí, kam se pořád vracím. Nejraději spím doma u lesa. Vždycky jsem ráda četla, kreslila, malovala a vyráběla věci z toho, co bylo po ruce. Naštěstí naše zahrada skýtala celkem slušný potenciál. Na počátku byla moje maminka, se kterou jsme vyráběli chaloupky, rozhledny, houpačky, budky, krmítka, lavičky, prolejzačky - nejoblíbenější byla žirafa.

Vystudovala jsem střední umělecko-průmyslovou školu a chvíli jsem zvažovala, že budu ve studiu praktického umění pokračovat, ale nakonec vyhrálo poznání a teorie. Dnes už na různé tvoření není tolik času, ale užila jsem si ho dost i v dětství svých dětí. Nicméně věřím, že tvůrčí impuls nezmizel a projevuje se nějak v mé kurátorské práci a psaní o umění.

Různé aktivity tryskají na mnoha místech, jako tráva prolézá betonem a dlážděním. Jen doufám, že osobností, které mohou stimulovat živé prorůstání, bude stále dost.Martina Vítková, kunshistorička

Dnes pořádám výstavy, na některých se účastním jen poradou a zahajovacím slovem, učím dějiny umění na střední i vysoké škole, spolupracuju s několika galeriemi v Hradci Králové a Pardubicích. V Hradci Králové jsem studovala a dlouho pracovala, mám k městu velmi blízký vztah plný zážitků.

Jedním z nejoblíbenějších míst a nejčastěji navštěvovaných jsou pro mě knihovny. Líbí se mi, že jsou otevřené pro všechny. Knihy byly vždycky můj nejdůležitější podpůrný zdroj pro vzdělání, i když dnes už jim zdatně konkurují weby a youtube.

Kunshistorička Martina Vítková - selfie Bohdana Holomíčka

Trochu mě mrzí, že se Hradec už léta kulturou spíš jen tak slovně ohání, než aby ji opravdu podporoval.

Ale pozoruji, že různé aktivity tryskají na mnoha místech, jako tráva prolézá betonem a dlážděním. Jen doufám, že osobností, které mohou stimulovat živé prorůstání, bude stále dost, protože občas to vypadá, že instituce a správní orgány chápou kulturu spíš jako plevel než jako mocnou životadárnou sílu.

Kunshistorička Martina Vítková - podchod v Hradci Králové

Můj nejoblíbenější film je Constantine, kniha Parfém bláznivého tance od Toma Robbinse.

Jedna z posledních odborných knih, která mě hodně zaujala, je Uvnitř bílé krychle Briana O´Dohertyho a z produkce nakladatelství Tranzit Dočasná autonomní zóna od Hakima Beye.

Pro pochopení umění je dobré se ho nebát, uvažovat a mluvit o něm.Martina Vítková, kunshistorička

Já osobně hledám podporu pro výklad také ve filozofii a v sociálních vědách.

Je to program na celý dlouhý život, jasně. Člověk se taky musí odvážit si přiznat, že nikdy nebude vědět všecko.

K návštěvě u kunshistoričky Martiny Vítkové vás zve autorka pořadu Eva Boudová.

Příjemný poslech!

autor: ebo
Spustit audio