Umění jako součást běžného života, můžete si na něj i sednout. Festival Landscape v Hradci Králové

8 fotografií

Zuzko, ty ses odhodlala zjistit odpovědi na otázky posluchačů ohledně uměleckých instalací ve městě v rámci Festivalu Landscape. Kde teď stojíš a co jsi pro nás zjistila?
Hlásím se z vyhlídky na Rozárce na Novém Hradci! Stojím u instalace, která okamžitě přitáhla pozornost rodin s dětmi i kolemjdoucích.

Čtěte také

Hradec Králové očima současnosti! Dnes se rozhoduje o tom, jak se bude v našich městech žít zítra

Na vyprahlém svahu bývalé sjezdovky svítí obří nápis SNÍH, poskládaný z bílých laviček.

Právě teď tu sedí několik lidí, odpočívají a užívají si panoramatický výhled na město. Místo, na které se přes rok občas zapomíná, díky tomu ožilo.

Sníh na bývalé sjezdovce je vizuálně hodně atraktivní. Jaký je ale přesný smysl tohoto díla?
Prozkoumala jsem záměr autorů ze skupiny Osada U bobra a vtip je v tom, že vizuálně navrátili bílou stopu tam, kde se dříve lyžovalo. V parném létě je to osvěžující myšlenka, ale hlavně vytvořili místo k sezení a setkávání s tím nejhezčím výhledem.

Landscape festival poprvé v Hradci Králové! Podněcuje diskuzi o veřejném prostoru městské krajiny|foto:Landscape festival

Byla jsem se pro vás podívat také na objekt od Pavla Duška s názvem GRDC, který najdete v parku Skleněnka blízko Skleněné věže. Tam je fascinující, že v sobě název díla skrývá nejstarší historické pojmenování Hradce - Gradec. Je to cihlový reliéf , doplněný pískovcem, připomínající staré pevnostní hradby, ale zároveň slouží jako plnohodnotná lavička.

Čtěte také

Landscape festival poprvé v Hradci Králové! Podněcuje diskuzi o veřejném prostoru městské krajiny

A navštívila jsem i Psa s ohnivýma očima U Koruny, který zase v sobě ukrývá starou ideologickou zeď.

Lidé se v diskusích ptají, jaký je hlavní cíl celého festivalu a jak dlouho tu tato díla zůstanou. Co je tedy hlavní zprávou pro občany Hradce?
Organizátoři festivalu chtějí přiblížit krajinářskou architekturu široké veřejnosti a ukázat, jaký potenciál mají zapomenutá zákoutí, nábřeží nebo parky. Je jasné, že se instalace nemusí líbit každému - ale i to je vlastně v pořádku. I negativní reakce je skvělá, protože provokuje diskusi o tom, jak chceme ve městě žít.

Umění tu v tomto případě není od toho, aby bylo obdivováno v galerii, ale aby se stalo součástí běžného života - třeba, aby se na něj dalo sednout. Všechna díla ve městě zůstávají do 30. září, takže všichni máme dost času si je projít a vytvořit si svůj vlastní názor.