Uhlová a Šídlo: Být politicky nekorektní je často hulvátství, přehnaná korektnost ztěžuje porozumění

6. listopad 2018
Přes čáru

Boj proti „politické korektnosti“ zaměstnává jak různé politiky, tak všemožné autory článků na internetu. Je to ale skutečný problém, který by nás měl znepokojovat? A kde má korektní jazyk svoje hranice? Nad tím se zamýšleli hosté pořadu Přes čáru.

Pro politického komentátora Jindřicha Šídla je situace jasná. „Vždy, když někdo řekne, že teď bude teda ‚nekorektní‘, tak to většinou je blbý nebo rasistický, nebo oboje dohromady,“ glosuje Šídlo. „Boj proti politické korektnosti má evokovat něco, co jde proti hlavnímu názorovému proudu ve společnosti, ale to tady není! U nás mluví prezident o menšinách, ať už rasových, nebo třeba typu dětí s hendikepem, způsobem, který má dost daleko i do prosté slušnosti.“

Novinářka Saša Uhlová se tématu politické korektnosti věnovala ve svém článku Zkontrolujme si svá privilegia. V něm kritizuje ty, kteří používají termíny, jako je například „cisnormativita“ nebo „heteronormativita“, a naznačují, že každý, kdo je bílý a heterosexuální, je zároveň automaticky privilegovaný.

Saša Uhlová

„Problém je nejen jazyk, ale i to, že se témata, která se řeší v Americe, přenášejí sem do kontextu, který je dost jiný. A nevychází to z místní debaty. Měli bychom reagovat víc na to, co máme tady, a ne sem transplantovat tu americkou diskusi,“ tvrdí Uhlová.

Klasickým příkladem z českého prostředí je přitom debata o používání slova Rom versus hanlivé „cikán“, jako označení příslušníka etnické menšiny. Do boje proti údajné „politické korektnosti“ v této otázce například vytáhla i ODS na Praze 8, která vydala ve své tiskovině článek s názvem Buzerant se neříká. V něm argumentuje, že kromě označení „buzerant“ (nikoliv prý pro gaye, ale pro „buzerující“ lidi) je v pořádku používat právě označení „cikán“, protože se najdou příslušníci romské menšiny, kterým takové označení nevadí.

„Shodou náhod jsem o tom dnes mluvil s Monikou Mihaličkovou, jedinou romskou poslankyní v historii tohoto státu,“ pochlubil se Jindřich Šídlo. „A ta mi řekla, že prostě nechce, aby se jí říkalo cikánka, že v tom cítí předsudky a nenávist. Totéž mi řekl Petr Torák, což je nositel Řádu britského impéria. Když mu někdo říká cikán, tak proč to asi dělá?“

Jindřich Šídlo

Jindřich Šídlo i Saša Uhlová mají ale oba zkušenost, že jejich texty nebo příspěvky na internetu někdo považoval za nekorektní. I autor článku má sám zkušenost, že byl obviněn z politicky nekorektního vyjádření. Osoba, jež ho obvinila, se ale v jiné diskusi přiznala, že opravuje lidi, kteří napíšou, že se někdo „potí jako prase“, protože prase prý nemá potní žlázy, anebo že je někdo „chytrý jako sova“, protože sovy jsou prý velmi hloupé.

Jak tedy poznat, kdy jsme napsali něco opravdu nekorektního, co se mohlo někoho dotknout, a kdy si naopak můžeme říci – tady se nás někdo snaží jen donutit „zkontrolovat si privilegia“? Saša Uhlová má na to pomůcku: „Myslím si, že je důležité, jestli chceme, nebo nechceme někomu ublížit. A z některých lidí to úplně kape! Třeba když jsem četla ten článek ODS o buzerantech a o cikánovi, tak to přece bylo úplně jasné, že jim to dělá potěšení. A ještě s infantilní výmluvou, že nemluví o gayích, ale o někom, kdo někoho buzeruje. Ale používají to slovo a je vidět, že za tím je snaha ublížit.“

Chcete vědět, proč byl Jindřich Šídlo obviňován z nekorektního vyjádření na internetu? Je politická korektnost brzdou pro česká média třeba v případě informování o migrantech? A co politicky nekorektní vtipy, je možné je říkat? To se dozvíte, pokud si poslechnete celou debatu!

autor: Dalibor Zíta
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.