Údolí Veseckého Plakánku v Českém ráji ukrývá jednu přírodní i historickou zajímavost, prastarý lom

Čtěte také

Vesecký Plakánek, údolíčko nedaleko Sobotky, dodnes jako by vedlo do pohádek a lidových pověstí

Tady v údolí Veseckého Plakánku je jedna kuriozita vedle druhé. Když člověk vidí takovou úžasnou lomovou stěnu, tak by řekl, že to bude mramor. Ovšem jde o pískovec.

„Ale těžil se úplně stejným způsobem jako mramory. Tedy ve velkých kvádrech, které se potom samozřejmě řezaly na menší, podle potřeby. Ty lomy se datují asi do 18. století, i když nemůžeme úplně vyloučit, že se tady mohl pískovec těžit i dříve, například pro stavbu hradu Kost. Není tak daleko a téměř celý z pískovcových kvádrů."

„Potom ty staré, středověké lomy, mohly být v tom 18. století znovu využity, ale záznamy o tom ovšem chybí. Jedná se o stěnové lomy, to znamená, že jsou těženy ve stěně. Například jámové lomy se těží do hloubky."

Lom ve Veseckém Plakánku|foto:Vlastimil Pilous

„Když se kámen těží odstřely, tak lom takzvaně hrbolatý, stěny jsou nepravidelné. Kdežto tady jsou stěny krásně rovné, doslova jako podle pravítka. Pravoúhle řezané a hladké. Těžaři zde velmi dobře poznali, že je tu tektonicky neporušený pískovec, ve stěnách je jen minimum puklin. Takže se zde mohou těžit skutečně velké kvádry podle potřeby."

Jak je to se zdejší květenou? Kolem jsou vidět většinou už všudypřítomné kopřivy, které označují, že tady pracoval člověk.

Čtěte také

Plakánek jen pro pěší. Jedno z nejkrásnějších údolí Českého ráje bude bez cyklistů a jezdců na koni

„Jako celek je Vesecký Plakánek známý jednou věcí, která se odborně nazývá zvrat pásem. Nejčastěji tento jev známe z hlubokých krasových kaňonů. Na dně těch údolí se drží vlhko a chlad, proto ono dno obývají horské rostliny. Zatímco na horních okrajích skal, které zahřívá sluníčko a jsou krásně osvětlené, naopak rostou teplomilnější druhy rostlin, které by jinak v takových výškách ani nerostly."

„V Čechách je takových údolí poměrně málo, ale právě jako jedno z nich se uvádí Vesecký Plakánek v Českém ráji, kde se tento jev nejvíce projevuje."

Na vrchu pískovcových stěn, do kterých se opírá Slunce, musí být opravdu nádherně teplo. Protože se Slunce odráží od kamene.

Cesta od hradu Kost do Plakánku, kam ochránci přírody osadí značku se zákazem vjezdu cyklistů|foto:Vladislava Wildová, Český rozhlas

„Ano, tady vidíme, že se velmi dobře daří břečťanu. Celé metry čtvereční těch hladkých stěn jsou ním dnes už zarostlé," dodává Vlastimil Pilous.

Podobně jako kamenné zídky vesnických hřbitovů. Takže je to vlastně takový hřbitůvek starého lomu.