Učitel Josef Hylský a jeho talentovaní žáci: Je to radost, když se sejdou lidé s podobným myšlením

Josef Hylský vyhrál před lety soutěž Zlatý Amos jako nejoblíbenější fyzikář a v soutěžích se dobrušskému gymnáziu evidentně daří, protože kluci vyhráli krajské kolo logické olympiády ve svých věkových kategoriích.

Čtěte také

Rád si hraji. Zůstalo mi to ze skautu, směje se nejoblíbenější fyzikář, vítěz ankety Zlatý Ámos

Tak pojďme k oné logické olympiádě. Dvojité vítězství v krajském kole, to je určitě pro dobrušské gymnázium velký úspěch. Kolik tam vůbec bylo dětí?
Josef Hylský: Celkem tady u nás v Královéhradeckém kraji v jedné kategorii, kde startoval Tonda, bylo zhruba 1 700 účastníků. A ve Víťově kategorii asi 800 středoškoláků. Získat první místa v obou těch kategoriích bylo opravdu mimořádným výsledkem.

Jak jste to oslavili se spolužáky?
Vít Janeček: Já jsem upřímně spoustu lidí tím až dost otravoval, protože jsem jim ten úspěch tak trošku předhazoval. Možná až moc.

Člověk se ale musí umět i pochválit. Děláte nějaké sporty, kluci?
Antonín Plašil: Já lyžuji a jezdím na kole. Sportuji hlavně kvůli zábavě.
Vít Janeček: Hlavně cyklistika a někdy také lezu na lezeckou stěnu. Jsem soutěživý úplně ve všem, kde se naskytne jakákoliv příležitost.

Přeji žákům hodně úspěchů, sil i trpělivosti. Ať se nám v novém kalendářním roce daří minimálně stejně jako v roce 2022.
Josef Hylský, učitel Gymnázia v Dobrušce

Na sport jsem se prala i proto, že tam je to jednoduché a přímočaré. Lepší výkony vytrénujete, ale na logickou soutěž dá se nějak připravit? Trénoval vás pan učitel nějak? Dal vám nějaké rady nebo testy?
Vít Janeček: Jestli mě nějak řízeně trénoval, tak to bylo celých posledních sedm let výuky, ale přímo na tu soutěž jsem se nijak nepřipravoval.
Antonín Plašil: Já jsem se také nijak speciálně nepřipravoval, ale určitě se dá na ty fígly připravit.

Čtěte také

Aby všechny děti ve škole fyzika bavila a učily se s radostí. To je vize projektu Elixír do škol

Pane učiteli, dá se logicky připravit?
Josef Hylský: To úplně nevím, protože sám, když se potom přijdu podívat na průběh soutěže a vidím některé otázky, tak často sám neznám odpověď, přestože to kluci vědí. Takže si myslím, že největší přípravou pro ně, že na takové soutěže jezdí dlouhodobě. Mohou si to vyzkoušet, v prvních letech třeba nekončí na předních místech, ale jak získávají zkušenosti, tak jdou výše a výše a nakonec to může skončit třeba jako letos. Vítězstvím.

A pak vás čekalo ještě celostátní kolo v Praze. Jaké to tam bylo a jak jste dopadli?
Vít Janeček: Líbilo se mi, jak se tam o nás starali, všichni jsme dostali sendviče a docela pěknou tašku se suvenýry. Byl jsem celou dobu extrémně nervózní, protože jsem seděl s jedním z nejchytřejších lidí z celé republiky. Ale naštěstí jsem i na svých soupeřích viděl, že většina byla nervózní, takže to mě mírně uklidňovalo. A nikdy jsem nezažil takový pocit uklidnění, když soutěž skončila, i když jsem netušil, jak jsem dopadl. Hlavně, že už jsem to měl za sebou. Nakonec jsem skončil sedmnáctý, což mě trochu mrzí, jediné místo za tím, abych byl v první čtvrtině.
Antonín Plašil: Já jsem skončil patnáctý z 65 žáků, což považuji za opravdu dobrý úspěch.

Nejvíc mi pomáhá, když si úkol rozepíšu. Prostě postupovat postupně, doopravdy nějakou logickou řadou.
Vít Janeček, student Gymnázia v Dobrušce

Pane učiteli, kluci si zaslouží pochvalu, ne?
Josef Hylský: Samozřejmě. Jednak kluci obhájili vítězství v rámci našeho kraje a potom patnácté a sedmnácté místo, to je prostě sen.

Je nějaký univerzální klíč, podle kterého se dá postupovat, aby to člověku pomohlo úlohu vyřešit?
Vít Janeček: Nejvíc mi pomáhá, když si úkol rozepíšu. Když si to člověk dokáže představit. Prostě postupovat postupně. Nesnažit se to dělat na přeskáčku, ale doopravdy postupovat nějakou logickou řadou, abych se dostal k výsledku.

Čtěte také

Nejkrásnější je učit děti, které se učit chtějí. Směje se nejstarší aktivně působící učitel matematiky

Hraje velkou roli stres?
Antonín Plašil: Určitě hraje velkou roli stres, může zkazit celou soutěž. Ale myslím si, že se to dá zvládnout.

Pane učiteli, vy učíte matematiku a fyziku. Takže oba kluci jsou vaši žáci, předpokládám.
Josef Hilský: Ano, jeden na fyziku a druhý na matematiku.

A ve kterých jste ročnících, kluci?
Antonín Plašil: Já jsem v kvartě, což na základní škole odpovídá devátému ročníku, deváté třídě.
Vít Janeček: A já, pokud všechno půjde dobře, tak budu letos maturovat.

8 fotografií

Logika je věda o správnosti usuzování nebo odvozování. Co váš úsudek? Myslíte si, že jste praktičtí do života?
Vít Janeček: Já rád dělám vše experimentálně, nejdříve jednám, až pak přemýšlím. Tak jsem například přišel k jizvě na ukazováčku, protože jsem si házel se sekerou. Tedy přestože jsem možná schopen aplikovat logiku v matematice a na soutěžích, tak v praktickém životě méně, než bych měl.

Pan učitel Josef Hylský je jeden z nejlepších na naší škole, učí zábavně a dobře. Kreativita mu stále nechybí.
Antonín Plašil, student Gymnázia v Dobrušce

Shodou okolností dnes vyšel v tisku článek, že ve školách není dost prostoru věnovat se mimořádně nadaným dětem. Jak je to u vás na gymnáziu? Kluci, jste dost vytížení?
Vít Janeček: Za sebe bych řekl, že na gymnáziu rozhodně vytížení dostatečně jsme. Máme dostatečně těžké vyučování na to, aby to i ty chytřejší zaměstnalo, a na ty slabší to nebyl takový nápor. Přestože to vyučování je pro všechny stejné.
Antonín Plašil: Já to vidím podobně. Opravdu pro ty, co jsou na základce, se to může zdát docela složité a náročné, ale už to zvládám.

Čtěte také

Má svou metodu, jak učit děti a vydává vlastní učebnice. Matematika, to je čtení s porozuměním

Pane učiteli, snažíte se talentované žáky zaměstnat ještě víc?
Josef Hylský: Občas ano. A pak je to hodně o mimoškolní aktivitě, o různých soutěžích a výjezdech, kde se naučí trochu něco víc než jen ve škole. Možná i svým vlastním přemýšlením, než že bych jim já něco vysvětloval. Už jen to, že se sejdou lidé s podobným myšlením a přemýšlí nad stejnými úlohami, každému něco přinese a pomohou si navzájem.

Kluci, váš pan učitel vyhrál nejoblíbenějšího fyzikáře, protože je kreativní ve vyučování. Vydrželo mu to?
Vít Janeček: Já jsem už v maturitním ročníku, tam už je potřeba vyučovat spíš rychle než zábavně. Ale až do třetího ročníku jsme doopravdy dělali pokusy na jakékoliv téma. I teď si často něco ukážeme, ale už ne tak často. A na pokusech člověk problém dobře pochopí, protože vidí fyzikální zákony v praxi. Takže kreativita panu učiteli vydržela.
Antonín Plašil: Já bych řekl, že pan učitel je jeden z nejlepších na naší škole, učí zábavně a dobře.

Zleva: Antonín Plašil, Josef Hylský, Jana Kudyvejsová a Vít Janeček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Pan učiteli, co by popřál sobě i všem žákům v novém roce?
Josef Hylský: Popřál bych žákům hodně úspěchů, hodně sil i trpělivosti. Ať se nám v novém kalendářním roce daří minimálně stejně jako v roce 2022.

To byla návštěva z dobrušského gymnázia, Josef Hilský, Vít Janeček a Antonín Plašil. Děkujeme za rozhovor a ještě jednou gratulujeme k vašim úspěchům. Ať se vám daří dál.