Týden dovolené byste potřebovali na prohlídku sbírky žvýkačkových obalů Hradečáka Lubomíra Kouřima

21. listopad 2021

Žvýkačkám a jedné velké sběratelské vášni propadl Lubomír Kouřim z Hradce Králové už dávno, protože jeho sbírka žvýkačkových obalů patří k největším nejen u nás, ale i na světě. 

Je vaše sbírka opravdu největší u nás?
U nás je asi největší na počet. Ale žvýkačkové obaly, ten obor, se dělí na dvě základní věci, a to na samotné obaly a vkládané obrázky. V obalech jsem pravděpodobně v Čechách třetí. Protože jsou přede mnou dva specialisté. Aha. A v těch vkládaných obrázcích mám sbírku pravděpodobně největší já, v současné době sbírka čítá 94 000 vkládaných obrázků. To jsou samolepky, obtisky a komiksy. Dohromady je toho 174 000.

Rozbalit žvýkačku tak, aby se nic nepoškodilo, je věda. Děláme to za tepla žehličkou nebo i plamenem. Ale opatrně, protože to hoří.
Lubomír Kouřim, sběratel žvýkačkových obalů

Jak vaše sběratelská vášeň začala? Začalo to žvýkačkou?
V podstatě ano. Když jsem chodil na základní školu, tak se v našich obchodních sítí objevily žvýkačky holandské s názvem Donald a ty jsem začal sbírat. A potom jsem přidal obaly a jiné obrázky, a tak to pokračovalo až do převratu. Protože v té době tady toho moc nebylo.

Čtěte také

Vy jste říkal, že to byly holandské žvýkačky, ale kačer Donald, to je americká záležitost.
Ano, to byla holandská firma. Ale v podstatě americká firma, jen v Holandsku to bylo vyráběné.

A jak tenkrát to sběratelství fungovalo, když toho tolik nebylo?
Měli jsme dvakrát za rok v Praze setkání, vždy se nás tam sjíždělo až 60 a vyměňovali jsme si. Samozřejmě, kdo měl možnost sehnat něco od lidí, který jezdili na Západ, tak na tom byl lépe.

Téhle vášni se věnuje už tedy od odmalička?
Od roku 1965 a to mi bylo 10 let.

Sbírka už čítá 174 000 obalů a obrázků. Tak mne zajímá, kde to máte?
Původně jsem to dával do známkových alb, ale jelikož to začalo narůstat, tak jsem to začal lepit. Což byla chyba, ale chybami se člověk prostě učí. Začal jsem si vyrábět vlastní stránky, to znamená čtvrtku, namaloval jsem si rozměry a obalil to igelitem. Dělám to tak dodnes. A prošiji to na šicím stroji, prostříhám kapsičky a zakládám to do toho.

Ale rozbalit někdy žvýkačku tak, aby se nic nepoškodilo, to je někdy i věda, ne?
U některých to ani v podstatě nejde. Ale snažíme se a vymýšlíme, dáváme si návody, jak to udělat. Dokonce jsme měli i posezení s člověkem z Technického muzea, který nám radil, jak žvýkačku rozbalit a nic nepoškodit. Snažíme se.

Čtěte také

Co se může stát, když to špatně rozbalíte?
Prostě se potrhá obal nebo se svlékne barva. Takže většinou to děláme za tepla, protože namočit to znamená, že se obal pokroutí. A už to potom nesrovnáte. Takže žehlička nebo i plamen. Ale opatrně, protože to hoří.

A co samotné žvýkačky? Ty se také sbírají nebo ne?
Jsou sběratelé, kteří sbírají nerozbalené žvýkačky, ale těch není zase až tolik. A navíc je problém s ukládáním, protože to má jiný rozměr.

Žvýkal jste vůbec žvýkačky?
Dřív ano, teď už ne. Ale ochutnal jsem spoustu zajímavých chutí. Nejlepší byly italské doutníkové žvýkačky, ty byly hnědé. Daly se koupit i tady za komunistů na poutích. A druhá nejlepší, co si tak pamatuji, byly dánské žvýkačky s námořníkem.

Čtěte také

Ty chutnaly jak?
Ty byly jahodové. Poprvé jsem je viděl na pionýrském táboře, když jsme byli na pouti tam jedna žena křičela, že má švédské žvýkačky z Ameriky. Tak jsem ji přesvědčoval, že nejsou švédský a z Ameriky, ale že to jsou dánské žvýkačky. A ona mi říká, to je jedno, hlavně že se to prodá.

Japonci prý stále vyrábí zajímavé žvýkačkové příchutě. A také Korejci.
Ano, tam mají hodně příchutí. Měl jsem zajištěn slušný přísun zásluhou jednoho sběratele, který tam má známé.

Co byste ještě do vaší sbírky chtěl? Je něco, co nemáte a po čem toužíte?
Takových věcí je spousta. Hlavně starých, historických obalů. Nejstarší žvýkačka u nás, která se začala vyrábět pravděpodobně podle reklam ve starých časopisech, se vyráběla ve Velimi už v roce 1901. Bylo jich sedm příchutí a dochovaly se obaly pouze ze dvou. Takže sehnat tohle je složité.

Lubomír Kouřim - sběratel a majitel jedné z největších sbírek obalů od žvýkaček na světě

Je možné se na vaši sbírku někde podívat? Ukazujete ji, zvete lidi k sobě domů, aby se na to podívali?
Když má někdo enormní zájem, tak ano. Ale musí si vzít minimálně týden dovolený.

Celý žvýkačková rozhovor Lubomíra Kouřima z Hradce Králové s Jakubem Schmidtem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související